Článek
- Polární záře na jižní polokouli není tak často pozorovatelná jako na severní – ne snad, že by tam k ní docházelo méně často, avšak většinou se vyskytuje nad pouze řídce osídlenými oblastmi. Např. právě Australané či Novozélanďané tak mohou vidět jen opravdu silnou záři: jižní šířka, odkud by byla aurora viditelná lépe, se nachází jižněji.
Uživatelé sociálních sítí zároveň zaznamenali v různých částech Austrálie, mj. nad městem Sydney, zelený meteor, který se na pár vteřin objevil na obloze. Astrofyzik Brad Tucker z Australské národní univerzity pro ABC News potvrdil, že se rozhodně jednalo o meteor.
„Meteory obsahují hodně železa a niklu. Když shoří v zemské atmosféře, vidíte je v modrozelené barvě,“ popsal pro zpravodajský web.
A bright flash of light that briefly lit up the Sydney sky on Sunday night was not a rogue Vivid installation but is...
Posted by ABC Sydney on Monday, June 2, 2025
Anyone else just see a green, long meteor over Canberra? Tried to get a photo but I’ve only got slow shutter speeds on - out waiting for Aurora Australis instead - but that’s a good start to the night! pic.twitter.com/UlWIZAa1dA
— Nat (@raurkyn) June 1, 2025
Meteoroid, meteor, meteorit, bolid
Dokud se drobná tělesa (větší se nazývají asteroidy) pohybují mimo zemskou atmosféru, nazývají se meteoroidy. Při vstupu do atmosféry meteoroid vzplane vlivem ionizace molekul jeho okolí. Takový efekt se pak nazývá meteor. Pokud je výjimečně jasný (hranice není pevně daná), nazývá se pak meteor bolid. Většina těchto těles ještě před dopadem shoří v atmosféře. Když však úlomky dopadnou na zem, nazývají se pak meteority.
Polární záře nad ČR?
Polární záře, konkrétně severní aurora borealis, měla být podle předpovědí v neděli večer na dohled i z našeho území. Navzdory slibným modelům jsme se jí ale v praxi nedočkali. Navíc i kdyby byly hodnoty nejoptimálnější, byla tu jedna zásadní překážka: počasí.
„Bylo drtivě zataženo. Viděl jsem na sítích jednu jedinou fotku, ale to byl naopak světelný smog nad obzorem,“ glosoval to pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Mírně optimističtější pohled nabídl popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, ale i podle něj byla záře nad Českem „strašně slabá“. Upozornil na tento web – z neděle tam je fotografické zachycení slabé polární záře zatím jen z území Slovenska. „I mnohým zkušeným fotografům překážely bouřky,“ sdělil Novinkám Horálek.
Princip vzniku polární záře
Polární záře neboli aurora je barevný světelný úkaz, který se odehrává v atmosféře ve výškách okolo 90 až 200 kilometrů nad zemským povrchem. Vzniká při interakci příchozích slunečních částic z erupcí s magnetickým polem Země. Nejčastěji lze pozorovat záři červených, purpurových a zelených odstínů.
Na vzniku aurory se podílejí vyvržené elektrony, které interagují s prvky v atmosféře. Předaná energie z elektronů se projeví vyzařováním světla o různých vlnových délkách. Při srážce s atomy kyslíku vzniká zelená a červená barva. Reakce s ionty dusíku se projevuje modrou a fialovou barvou.
Zelená záře vzniká zhruba 100 km nad zemským povrchem, oproti tomu červená se tvoří až ve výšce kolem 200 km. Z našich zeměpisných šířek tak můžeme nejčastěji spatřit auroru červenou.
