Hlavní obsah

Zemi zasáhla silná geomagnetická bouře, objeví se polární záře

1:40
1:40

Poslechněte si tento článek

K Zemi během neděle dorazil oblak elektricky nabitých částic ze Slunce, který vyvolal střední až silnou geomagnetickou bouři. Jejím průvodním jevem je polární záře, která by se v Česku mohla objevit po setmění. Jejímu fotografování ale nebude přát oblačné počasí s bouřkami.

Foto: Radek Bachtík, Novinky

Polární záře nad Českem (ilustrační fotografie)

Článek

Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) vyhlásil výstrahu před silnou geomagnetickou bouří pro neděli a část pondělí. Varování vydal kvůli příletu plazmatického oblaku uvolněného ze Slunce při silné a dlouhotrvající erupci, která se stala v sobotu krátce po druhé hodině ranní středoevropského času.

Vyvržený sluneční materiál se vydal vesmírem rychlostí 1938 kilometrů za sekundu. K naší planetě dorazil v neděli v 6:42 SELČ a zemskou magnetosféru začal ovlivňovat během odpoledne.

Předpovědní model americké agentury NOAA počítal s příchodem plazmatického oblaku k Zemi až okolo 15. hodiny odpoledne. Nicméně výstupní data z aurorálního modelu mají odchylku až okolo +- 10 hodin.

Vědci předpokládají, že čtvrtý z pěti stupňů geomagnetické aktivity potrvá v následujících 18 až 24 hodinách. To znamená, že v neděli po setmění by se mohly polární záře ukázat i v Česku a na Slovensku.

Počasí tentokrát moc přát nebude

Pozorování nádherného nebeského představení značně zkomplikuje počasí. Na většině území převládne zataženo až oblačno, večer ještě s doznívajícími přeháňkami a bouřkami. S částečným a pouze přechodným protrháváním oblačnosti meteorologické modely počítají až během druhé poloviny noci na pondělí.

Princip vzniku polární záře

Polární záře neboli aurora je barevný světelný úkaz, který se odehrává v atmosféře ve výškách okolo 90 až 200 kilometrů nad zemským povrchem. Vzniká při interakci příchozích slunečních částic z erupcí s magnetickým polem Země. Nejčastěji lze pozorovat záři červených, purpurových a zelených odstínů.

Na vzniku aurory se podílejí vyvržené elektrony, které interagují s prvky v atmosféře. Předaná energie z elektronů se projeví vyzařováním světla o různých vlnových délkách. Při srážce s atomy kyslíku vzniká zelená a červená barva. Reakce s ionty dusíku se projevuje modrou a fialovou barvou.

Zelená záře vzniká zhruba 100 km nad zemským povrchem, oproti tomu červená se tvoří až ve výšce kolem 200 km. Z našich zeměpisných šířek tak můžeme nejčastěji spatřit auroru červenou.

Výběr článků

Načítám