Článek
Jde o jeden z nejrozsáhlejších nálezů svého druhu v Evropě a zároveň o unikátní vhled do období triasu, kdy se dinosauři teprve začínali prosazovat jako dominantní skupina suchozemských obratlovců.
Objev učinil náhodou místní fotograf přírody, který si při pohybu v horském terénu všiml podivných tvarů na strmé skalní stěně.
Výborný stav
Jak napsala zpravodajská stanice BBC, následná analýza paleontology potvrdila, že nejde o pouhé erozní útvary, ale o tisíce vesměs dokonale zachovaných stop pravěkých zvířat.
Odhady hovoří podle vědeckého serveru Phys.org až o 20 tisících jednotlivých otisků rozprostřených na několika kilometrech skalních ploch. Některé z nich jsou velké až čtyřicet centimetrů a nesou jasné znaky prstů i drápů.
Dinosauří stopy v Itálii a Bolívii
Stop může být v Itálii teoreticky více než v Bolívii, kde se nyní hovoří o největším nalezišti dinosauřích stop. Je ale třeba si uvědomit, že italské číslo je zatím jen odhad. Média uvádějí „až 20 000 stop“ – není to přesně spočítané, spíš hrubý odhad na základě rozsáhlé skalní plochy. To znamená, že skutečný počet by mohl být nižší nebo vyšší, až se provede přesná dokumentace.
Bolivijské číslo, necelých 18 tisíc stop, je přesně zdokumentováno vědeckou studií s konkrétním výčtem stop a jejich mapováním, což umožňuje tvrdit, že jde o rekordně největší známé naleziště stop na světě, alespoň podle současné publikované literatury.
Podle vědců stopy v Lombardii zanechali převážně velcí dvounozí býložraví dinosauři, pravděpodobně příbuzní známého rodu Plateosaurus. Způsob, jakým jsou stopy uspořádány, naznačuje, že se zvířata pohybovala klidným tempem a často ve skupinách.
To poskytuje cenné informace o jejich chování, sociální struktuře i o prostředí, ve kterém žili. V době, kdy stopy vznikly, se totiž dnešní Alpy nacházely v úplně jiné krajině – šlo o nízko položenou oblast poblíž mělkého moře, kde se dinosauři pohybovali po bahnitých pobřežích.
„V tomto případě realita skutečně překonala veškerou představivost,“ konstatoval podle zpravodajského webu CNN paleontolog Cristiano Dal Sasso z Přírodovědného muzea v Miláně.


