Dětské skupiny umí plnohodnotně nahradit školky, tvrdí Jindřich Fialka

Novela vládní vyhlášky o hygienických normách ve školkách a dětských skupinách výrazně zjednodušuje standardy. Jste s návrhem spokojen?

Je dobrá zpráva, že se byrokratický proces při zakládání dětských skupin zjednodušuje. Doteď jsme museli dokládat spoustu papírů a věcí. To do jisté míry odpadá. Podrobnější připomínky ještě připravíme, ale na první pohled tam vidím body, na které je třeba si dát pozor.

Například?

Vidíme riziko v tom, že schvalovací proces bude i nadále na lokálních hygienických stanicích. Z návrhu novely není úplně jasné, na základě čeho se budou rozhodovat. Vlastního vědomí a svědomí, nebo dle praxe v daném kraji? Ale ta se dost liší. Už teď můžete postavit školku v Praze a úplně stejnou v Karlových Varech a jedna razítko dostane a druhá ne.

Takže s volnějšími pravidly by se to mohlo zhoršit?

Něco podobného jsme zažili s hasiči. Čekali asi půl roku na to, než vejde v platnost nová vyhláška, a protože se neměli o co opřít, tak se rozhodovali podle sebe. V tom případě se snaží samozřejmě vyhnout riziku, takže žádosti spíš zamítají, než povolují. A pak je z toho ping-pong, kdy něco zamítnou, my podáme úpravu, oni mají dalších třicet dní na vyjádření, my to zase upravíme, oni nám pošlou něco dalšího a mají dalších třicet dní. Otevření dětské skupiny se tak posouvá o měsíce.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že se stanice sloučí v jednu instituci a připraví i jednotnou metodiku pro posudky.

Sloučení by mělo proběhnout až někdy v roce 2025, což je pozdě. Tato vyhláška by měla platit od 1. října, takže asi budeme muset dva roky přežít s tím, že hygieny budou rozhodovat samostatně. Ale rozumím tomu, že to musí nějaký čas trvat.

Můžete se s hygienou poradit předem, s jakou plochou a počtem míst, s kolika záchody a umyvadly počítáte a proč, anebo hygiena přijde až k hotové věci a vydá verdikt?

Vždy se snažíme nové dětské skupiny předběžně potvrdit u hygieny i u hasičů a konzultujeme už první návrh od naší architektky. Ale problém je stejný. Někde to konzultovat můžete, jinde nám řeknou, že chtějí až projektovou dokumentaci. A to už je investice 50–100 tisíc korun.

Hasiči nám mnohokrát nedají bez projektové dokumentace ani indikativní stanovisko.

A pak je tu nový zákon, že obce budou mít povinnost přijímat děti do školek, popřípadě do dětských skupin, už od tří let. Dokáže skupina plně nahradit výchovu v mateřských školách? Ptám se i proto, že tam není podmínkou pedagogické vzdělání, učit může třeba zdravotní sestra…

Je zajímavé, že se zdravotní sestra v médiích drží tak dlouho. Je to anekdotický případ, a pokud vím, tak se to nikde neděje. Při přípravě zákona před mnoha lety do toho spadli pedagogové, pedagogicko-psychologičtí poradci, zdravotní sestry a chůvy. Ale to, že to tam přežilo dodnes, neznamená, že v dětských skupinách pracují sestry.

Kdo tam tedy většinou učí?

V každé naší skupině je předškolní pedagog a zbytek personálu jsou chůvičky, tedy lidi s kurzem chůvy. Většinou mají i pedagogické vzdělání, ať už na úrovni bakaláře, nebo vyšší odborné školy.

Mohou tedy skupiny plně nahradit školku?

Mohou plnit stejnou funkci jako školky, ideálně tam, kde je neekonomické stavět celé školky. To nejdůležitější pro děti mezi druhým a čtvrtým rokem je socializace, což musí probíhat v kolektivu, ideálně v různověkém. A jestli je to ve školce, nebo v dětské skupině, je dítěti fuk. To, na čem záleží, je kvalita personálu, kolektivu, péče, výchovy a služby.

Řídíte se třeba rámcovým vzdělávacím programem pro mateřinky?

Máme plán výchovy a péče, který ze zákona musíme mít na úrovni každého roku, měsíce i týdne a dne. Takže máme plán psychosociálního a motorického rozvoje i individuální plány pro jednotlivé děti ve všech skupinkách v síti Sto skupin.

Zůstávají u vás děti po celou dobu jejich předškolní docházky?

Mohou sem docházet i pětiletí, kteří mají předškolní docházku povinnou. Potřebují pouze potvrzení od pedagoga z nějaké mateřské školy. Ale není to úplně běžné. Děti ze skupin mají tendenci přecházet mezi třetím čtvrtým rokem života do školek, protože čím starší jsou, tím spíš pro ně místo ve státních školkách je. Ale pro tříleté to místo najdou rodiče zřídka. A ti jsou většinou u nás.

Víte, jak se na ZŠ daří dětem, které prošly kompletně dětskou skupinou?

Je to občas tak, že mají i ná­skok. U nás je jedna pečující osoba na šest dětí, takže máme větší prostor se jim věnovat. Ve školkách je jedna pedagožka až na 24 dětí.

Na kolik skupina vyjde?

Naše nejlevnější školička teď stojí 1250 měsíčně a státní dotace pro veřejné skupiny to stropuje na úrovni 4750 korun měsíčně. Příspěvek rodičů se bude zřejmě zvyšovat od nového roku až na 6000 korun, protože je inflace, rostou ceny nájemného atd. Ale většina dětských skupin stojí něco mezi dvěma a pěti tisíci.

Pakliže starostové říkají, že nemají na to, aby si zřídili dětskou skupinu, a naplnili tak cíl chystaného zákona, nemůže na tom změna hygienických předpisů něco změnit?

To asi nestačí, ale je to velice složité. Pokud mají obce a města zájem otevřít dětskou skupinu, mohou oslovit přímo nás a my ji dokážeme zrealizovat, aniž bychom potřebovali od obce či města příspěvek. Na to jsou prostředky od ministerstva práce a sociálních věcí, nebo z Národního fondu obnovy.

Peníze jsou, jen obce občas nevědí, kde je získat. Častěji ale narážejí na to, že nemají vhodné prostory, kde by mohly skupiny otevřít, protože narazí na hygieny a hasiče. Anebo nemají kompetenci.

Otevřít a provozovat školku je náročné a úředník to neumí, ani to není jeho práce. Je třeba, aby tam byl někdo, kdo je umí založit i dlouhodobě provozovat – třeba neziskovka, jako jsme my.

A tato spolupráce může takto jednoduše fungovat?

Přesně takto už to funguje v Praze 3 a 5. Ze třetího obvodu hlavního města se nám ozvali, že jim chybějí místa ve školkách, my jsme připravili školičku a příští týden otevíráme.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Dětské skupiny