Článek
Sloužit by tak mohl v místech, do kterých se shromažďují ranění vojáci a v případě dlouhodobého nehojení ran by jim hrozila amputace či gangréna a úmrtí.
Prvotní myšlenkou českého průkopníka a propagátora ozonizátorů přitom bylo vytvořit přístroj vhodný na domácí léčbu otevřených ran u vážně nemocných diabetiků. Jeho způsob léčby slaví úspěch. Často k němu míří lidé, jimž chirurgové oznámili nutnost amputace končetiny. Nakonec však o ně díky ozonové léčbě, která oživuje skomírající tkáně v otevřených a zahnisaných ranách, nepřicházejí.
„Hlavní příčinou, proč se v pokročilých a komplikovaných stadiích nedaří rozvoj gangrény a sepse zvládnout a pro záchranu života je končetinu nutno amputovat, je stále větší bakteriální odolnost mikrobů vůči antibiotikům. A v posledních letech je to stále znatelnější u válečných poranění, především na Ukrajině,“ uvedl Záhumenský.
V důsledku dlouhodobějšího nehojení válečných poranění a komplikovaného transportu z frontové linie do týlových zdravotnických zařízeních dochází k rozvoji rozsáhlých a těžkých infekcí ran. V nejhorším případě jde podle Záhumenského právě o plynatou sněť, která se rychle šíří v nekrotické tkáni bez kyslíku. A mnohdy zde už antibiotika nezabírají. „Plynatá sněť se navíc šíří už v řádu hodin,“ upozornil lékař.