Česká družice ve vesmíru vydržela už čtyři roky

Právě na výzkum se v posledních letech hojně využívají nanodružice typu cubesat. Mezi veterány patří ta z českého Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ).

Průměrná doba životnosti cubesatu ve vesmíru je 1,1 roku. Vůbec první česká nanodružice tohoto typu VZLUSAT-1 však na orbitě pracuje už od roku 2017, výzkumný ústav s ní z pozemní stanice Západočeské univerzity v Plzni dodnes komunikuje. Za pár dní, 23. června, satelit oslaví svůj čtvrtý rok na oběžné dráze.

Dva kilogramy vážící družice o velikosti 2U (10x10x20 centimetrů) startovala do vesmíru z Indie společně s dalšími 31 družicemi stejného typu v rámci mezinárodní mise QB50. Dnes zůstává jednou z posledních.

„Je to velký úspěch. Ostatní družice už pomalu zemřely. Některé měly životnost jen několik měsíců, jiné se dožily pár let. Čtyři roky, to je na cubesat velmi dlouhá doba. Je to nejdéle v kuse fungující družice vyrobená v Česku,“ řekl Právu vedoucí oddělení družicových systémů ve VZLÚ Juraj Dudáš.

Hlavním úkolem VZLUSAT-1 bylo ověřit dva technologické experimenty: miniaturizovaný rentgenový dalekohled a kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace. Kromě toho byla na družici nainstalována také výklopná rentgenová optika, díky které se na orbitě její velikost zvětšila o dalších 15 cm.

„Byl to 2U satelit, ale díky tomu výklopnému mechanismu se nám vlastně podařilo vyrobit 3U satelit, i když letenku jsme měli jen pro 2U,“ odhalil Dudáš. Jak to, že VZLUSAT-1 funguje dodnes? Podle Dudáše na tom má podíl kvalitní vývoj i dobré podmínky.

„Na palubě jsou radiační štíty, které zabezpečily mechanické a elektronické fungování. Družice má kvalitní software, takže i když z ní některé části vypadnou, tak stále funguje a nemá to na ni nějaký drastický vliv. Další věcí je, že na orbitě, kterou obíhá VZLUSAT-1, je v posledních letech registrována menší solární aktivita a radiace. V případě zvýšené radiace z vesmíru by ty družice odešly mnohem dříve,“ přiznal.

Na úspěch satelitu se pokusí navázat dvakrát tolik vážící VZLUSAT-2 o velikosti 3U, který staví na pevných základech svého předchůdce s novou generací odzkoušených přístrojů. Jeho hlavním úkolem bude ověřit technologie pro pozdější mise chystané české satelitní konstelace Hyperion. Družici má do vesmíru vynést raketa Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska.

Za hlavní přístroj Dudáš pokládá dvě kamery pro průzkum Země, na nichž se spolupodílela firma Eltvor. „Jedna je s vysokým rozlišením, druhá s menším, ale s větším úhlem záběru. Jedna kamera má rozlišení takové, že dokážete vidět i řeky, druhá zase dokáže zaznamenat celou ČR,“ popsal.

Projekt vznikl i ve spolupráci s maďarskou observatoří či japonskou univerzitou, ale naprostá většina technologií a komponentů je vyrobena českými firmami, např. za detektorem záblesků gama, gravitačních vln, černých děr apod. stojí skupina Norberta Wernera z Masarykovy univerzity v Brně.