Článek
Do návrhu tzv. středně velké mise s názvem EXPO, která má zkoumat vesmírné extrémy pomocí rentgenové polarizace, se zapojuje Astronomický ústav AV ČR společně s ČVUT. Češi mají dodat klíčové detektory s čipy Timepix nové generace.
Mise SPARK má pomoci pochopit sluneční erupce. Český tým rovněž ze zmíněného Astronomického ústavu by zde měl vyvinout speciální zrcadlo pro spektrometr SISA.
Mise Inanna zase cílí na Venuši a její atmosféru, do příprav se zapojuje Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Stejný ústav se účastní i návrhu mise Heavy Metal ke studiu kovového asteroidu Kleopatra a jeho dvou měsíců.
Lávové tunely na Měsíci i černé díry
Mezi rychlé vědecké mise patří mise ARCO, která se zaměří na černé díry a neutronové hvězdy. Mise DarkSun chce měřit magnetické pole Slunce s využitím dvou družic. Obě mise počítají s účastí skupiny Astronomického ústavu AV ČR.
Venuši se věnuje i mise Dungey-V, která zkoumá interakce s plazmatem, přístroj pro měření elektromagnetického pole pro tuto misi navrhuje Ústav fyziky atmosféry.
Geologický výzkum přináší mise LUGO zaměřená na Měsíc a jeho lávové tunely, která vzniká ve spolupráci také Geofyzikálního ústavu AV ČR a brněnského start-upu TRL Space.
Mise Magnetotail Dynamics Explorer je navržena ke studiu příčin magnetických bouří a zajímavých světelných jevů na polárních oblastech Země, tzv. polárních září. Cílem je identifikovat plazmové nestability, určit místa vzniku bouří a pochopit vznik polární záře. Ústav fyziky atmosféry AV ČR se podílí na vývoji jednotky pro digitální zpracování vědeckých dat.
Mezi rychlými malými misemi figurují mise Hannes a ORACLE. První má pomocí dvojice malých družic zkoumat polární záře.
Druhá má sledovat meziplanetární hmotu a kosmické smetí na orbitě Země a jejich vstupy do atmosféry. K tomuto účelu navrhuje vyslat hmotnostní spektrometr HANKA na nízkou oběžnou dráhu Země (450–600 km) společně se zobrazovacím systémem FOCUS pro sledování meteorů a kosmického odpadu. Do přípravy mise jsou zapojeni vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd.
A kdy by mohlo být alespoň u některých z výše popsaných 11 návrhů rozhodnuto, zda se daná mise bude moct uskutečnit?
„U všech typů misí proběhne první předvýběr již letos na podzim. Ty, které budou vybrány, bude potřeba dopracovat do větších technických detailů. Rozšířené návrhy pak vědecké týmy podají na jaře příštího roku a v listopadu 2026 bude vybráno k detailnějšímu studiu až pět kandidátů na středně velkou misi, 1+1 záložní pro rychlou misi a snad i nějaká malá rychlá mise,“ popsal Novinkám Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR.
U malých rychlých misí se v první řadě jedná o průzkumnou výzvu a její realizace bude záviset jak na vědecké síle podaných návrhů, tak i na aktuální finanční situaci.
„Malá rychlá mise by pak byla vypuštěna do pěti let, rychlá mise do roku 2034 a středně velká mise ke konci 30. let,“ doplnil Svoboda.
„Evropská kosmická agentura rozděluje své vědecké mise do kategorií podle rozsahu, rozpočtu a doby přípravy. Každý typ mise má specifická kritéria výběru a je určen pro různé vědecké cíle a potřeby evropské vědecké komunity,“ vysvětlil pro Novinky Pavel Suchan.
- Středně velké mise jsou s rozpočtem kolem 500 milionů eur (12,3 miliardy Kč), dobou přípravy 10 až 15 let – příkladem je již pracující Solar Orbiter s českou účastí.
- Rychlé mise jsou s rozpočtem asi 175 milionů eur (4,3 miliardy Kč) a dobou přípravy kratší, obvykle kolem osmi roků.
- Malé rychlé mise jsou s rozpočtem asi 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč), dobou přípravy osm let a méně, typicky jde o relativně jednoduchý a rychlý projekt s nízkým rizikem.
Pokračují dříve schválené mise
Vedle nových návrhů pokračuje česká účast i na dříve schválených misích ESA. Patří mezi ně např. mise PLATO, zaměřená na hledání a studium planet podobných Zemi u hvězd typu Slunce, která startuje v roce 2026.
Poté od roku 2029 projekt Comet Interceptor, který má za cíl prozkoumat dlouhoperiodickou kometu. Mise Vigil sledující kosmické počasí pak startuje o dva roky později.
Ve stejném roce, tj. 2031, má startovat také mise EnVision, jež se bude věnovat detailnímu průzkumu planety Venuše. V roce 2035 pak mise LISA. Ta má za cíl studovat gravitační vlny, které vytvářejí splývající superhmotné černé díry. A dalším příkladem mise je rentgenový teleskop newAthena (2037).
Mnohé z návrhů, chystaných i schválených, navazují na program s názvem Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo, který je zaměřen na posílení spolupráce mezi vědeckou komunitou a technickými týmy.
