Článek
Fulková na Tokijské univerzitě v Japonsku strávila skoro rok. Měla zde působit v docentské pozici, záhy se ale začala věnovat základnímu výzkumu s geneticky modifikovanými myšmi. Ke klonování čili přenosu buněčného jádra se dostala náhodou. S kolegou vymyslela specifický postup.
V rámci metody vědci nejprve odstranili z vajíčka jeho vlastní genetickou informaci a následně do něj vnesli jádro tělní buňky. Jádro ztratilo informaci o své původní identitě a přeměnilo se na buňku časného embrya, ta dala vzniknout všem ostatním buňkám v těle.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Vysoká úspěšnost testů
Přesné postupy klonování ještě nejsou v současné vědě zcela zvládnuty a jeho úspěšnost je poměrně nízká, v průměru kolem jednoho procenta. Metoda, kterou vědkyně použila, dosáhla více než sedmiprocentní úspěšnosti vývoje zárodku až do narození a jeho životaschopnosti.
Naklonované myši zůstaly v Japonsku.
V současnosti se rozlišuje takzvané reprodukční klonování, aby vznikl nový jedinec, nebo terapeutické klonování. S ním se vědci snaží získat buňky, které by mohly pomoci léčit choroby, na něž je zatím medicína krátká. O budoucnosti klonování se také mluví kvůli záchraně ohrožených živočichů. Například právě k tomu by se výsledky tohoto výzkumu, který financovala i Grantová agentura ČR, mohly využít.
Věda jako rodinná tradice
Čtyřiatřicetiletá Fulková, která pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze, patří do třetí generace vědců ve své rodině. Její dědeček Josef Fulka obor reprodukční biologie po druhé světové válce v Československu založil. Její otec Josef Fulka mladší v něm pokračoval.
„My to máme v rodině jako ,genetický program'. Jsem vlastně vyšlechtěná," říká o sobě s nadsázkou. Původně zvažovala, zda nebude studovat medicínu. Rozhodla se ale pro vědu, protože chtěla hodně cestovat.