Článek
„Vláda začala na rozpočtu pracovat už na začátku roku, opravdu v prvních měsících. S pochopením, že rozpočet na příští tříletku nebude jednoduchý. V posledních letech nebyl nikdy jednoduchý a nyní je to stejné,“ prohlásil Siluanov podle agentury TASS na fóru konaném koncem září.
Ruská ekonomika podle domácích ekonomů zpomaluje. Hlavní ekonom státní rozvojové korporace VEB.RF Andrej Klepač už v srpnu uvedl, že Rusko v technologické i ekonomické soutěži se světem zaostává. Po vojenském boomu z let 2023 a 2024 podle něj klesá výroba v civilních odvětvích od letectví po potravinářství.
Tempo růstu ruské ekonomiky má podle Klepače potenciál sotva jedno až 1,5 procenta ročně. Mimo jiné kvůli západním sankcím a ukrajinským útokům na ropnou a plynovou infrastrukturu, které se podle něj stávají skutečnou překážkou pro celé hospodářství. Klepač varoval i před blížící se sociální krizí, kterou podle svých slov nikdo neočekává.
Siluanov nyní připomněl krizi z 90. let, kterou sám zažil jako mladý úředník. Po rozpadu Sovětského svazu se prezident Boris Jelcin s ekonomy Jegorem Gajdarem a Anatolijem Čubajsem pustili do rychlé přeměny plánovaného hospodářství na tržní. Provázela ji extrémní inflace, rozsáhlá a často pochybná privatizace státního majetku a prudký pokles životní úrovně většiny obyvatel, zatímco úzká skupina lidí zbohatla a stala se základem pozdějších ruských oligarchů.
Vývoj vyvrcholil v létě 1998, kdy stát kvůli nahromaděným dluhům v cizích měnách a odmítnutí trhů refinancovat krátkodobé dluhopisy zkrachoval a rubl prudce devalvoval.
„Nahromadily se dluhy ve valutách, změnil se kurz nebo krátkodobé státní závazky vyžadovaly rychlé refinancování, jenže finanční trhy odmítly prostředky poskytnout,“ popsal tehdejší situaci Siluanov.
Sankce a poučení z 90. let
„Náš tým na ministerstvu financí proto vždy přísně dodržuje omezení našich možností a dbá na vybalancování. Poučili jsme se z historie a nikdy nedopustíme finanční nezodpovědnost z 90. let,“ řekl ministr.
Dodal, že se ministerstvo nebrání novým výdajům, musí ale mít vždy přínos pro ekonomiku nebo vést k růstu příjmů obyvatel.
Rusko od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 čelí rozsáhlým západním sankcím, které omezily jeho přístup ke světovým finančním trhům i moderním technologiím. Kreml na to reagoval zvýšenými vojenskými výdaji, přesměrováním exportu surovin mimo Evropu a hlubším propojením s Čínou a dalšími zeměmi mimo západní sféru vlivu.
Vysoké výdaje na armádu podle ekonomů zatěžují rozpočet dlouhodobě, zatímco příjmy z ropy a plynu, na kterých ruský stát tradičně stavěl, omezují sankce i cenové stropy zavedené západními zeměmi.
