Článek
Dopis, který Česko od komise dostalo v září, se týká fondů podporujících podnikové investice nebo úspory energie. Komise žádá, aby jí Česko neposílalo k proplacení výdaje na projekty firem spojených s Babišem po jeho návratu do čela vlády loni v prosinci. Dotační peníze firmám nejprve vyplácí stát z vlastních zdrojů a teprve poté žádá Evropskou komisi o jejich proplacení z rozpočtu EU.
Babiš v únoru vložil Agrofert do nově vytvořeného svěřenského fondu RSVP Trust. Komise tento fond za dostatečné řešení střetu zájmů nepovažuje. „Jako otec nebo dědeček budoucích obmyšlených má zájem na hospodářském úspěchu společnosti Agrofert,“ stojí v dopise, který mají Novinky k dispozici.
Jako premiér může Babiš podle komise ovlivňovat ministry i mimo jednání vlády a navrhuje jejich jmenování i odvolání. Nestačí proto, když při rozhodování o Agrofertu či ostatních svých firmách jen odejde z místnosti – pouhý odchod za dveře Brusel za řešení nepovažuje.
Koncern Agrofert patří k největším skupinám v Česku. Je jedničkou zemědělsko-potravinářského oboru a druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu, působí i v lesnictví a obnovitelných zdrojích. Zaměstnává kolem 29 tisíc lidí, z toho zhruba 18 tisíc v Česku.
„Jsme přesvědčeni, že koncern postupoval v souladu se zákony a dotačními pravidly EU a Česka,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Brusel upozornil také na jeden z původních svěřenských fondů, do kterých Babiš převedl Agrofert už v roce 2017. AB private trust II tehdy získal přibližně 10 procent akcií holdingu a podle české evidence je stále aktivní. Ze statutu nového RSVP Trustu přitom podle komise není jasné, zda do něj skutečně přešly všechny akcie Agrofertu.
Výňatek z dopisu zaslaného Evropskou komisí (DG REGIO) českým úřadům