Hlavní obsah

Běžné, ale neprobádané. Čeští botanici rozkrývají vztahy mezi houbami a řasami

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

28. 2. 2023, 16:41Praha

Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami rozkryli vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Nazvali jej alkobioza. Podle nich se soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě. Není to nic vzácného, nicméně daná problematika byla dosud vědecky přehlížena, tudíž odborníci stále nevědí, co přesně ze vzájemného vztahu houby a řasy mají.

Alkobiozy jsou běžné i v příměstské krajině. Zobrazený Lyomyces sambuci (vlevo) je hojný na kůře bezů. Po narušení houbového povlaku se objeví zelená vrstva řas (vpravo).

Článek

„Již před lety nás při výzkumech v terénu opakovaně zaujalo, že po narušení houbových povlaků na dřevě a na kůře (tzv. kornatců či kornatcovitých hub) se často uvnitř objeví zelená vrstva řas. Zjistili jsme, že jde o těsné soužití houby a řasy, avšak nejedná se o lišejník, protože houbový partner - na rozdíl od lišejníků - není potravně závislý na své řase,“ objasnil v úterní tiskové zprávě hlavní autor výzkumu Jan Vondrák z taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR.

Vědci pro toto soužití zavedli nový termín alkobioza (angl. alcobiosis). Název vznikl z klíčových slov algae (řasa), corticioid fungi (kornatcovitá houba) a symbiosis (symbióza).

Šíření symbiózy podporují malí plži

V průběhu několika let tým vědců shromáždil velké množství vzorků, u kterých provedl sekvenaci DNA řasových a houbových partnerů. Zjistil, že toto soužití je velmi častým jevem a vyskytuje se u řady kornatců napříč systémem rouškatých stopkovýtrusých hub, přičemž soužití tvoří zpravidla specifické druhy hub a řas.

Vědci rozluštili 135 genomů hub. Včetně oblíbeného hřibu

Věda a školy

Šíření alkobioz podporují podle ústavu malí plži, kteří kornatcovité houby jedí a následně tak vylučují životaschopné buňky těchto hub i řas, díky čemuž vznikají nové alkobiotické povlaky. Řasy v alkobiozách prosperují, jelikož jsou živé a aktivní, a také fotosyntetizují. Podle Vondráka ale zatím vědci nevědí, jak jsou si oba členové symbiózy navzájem prospěšní.

„Informace o tomto soužití byly v literatuře zaznamenány již v minulosti, většinou se však jedná o útržkovitá sdělení, že určitý druh kornatcovité houby se často vyskytuje společně s řasami. Teprve nám se podařilo uchopit alkobiozy jako široce rozšířený fenomén zahrnující řadu druhů řas a hub,“ podotkl Vondrák.

Mikrořasy zavítaly do stratosféry. Vědci zkoumají, jak je ovlivnila radiace a záření

Věda a školy

Vědci z Botanického ústavu tak popsali vztah, který je sice zcela běžný ve středoevropské přírodě, avšak dosud podle Vondráka víceméně unikal pozornosti, přestože se zde vystřídaly celé generace přírodovědců.

Botanický ústav AV ČR je největším centrem botanického výzkumu v Česku. Zkoumá vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů. Jeho sídlem je zámek v Průhonicích u Prahy.