Článek
Nově objevený druh starověké velryby byl velmi neobvyklým zvířetem, protože dosahoval menší velikosti než dnešní velryby. Janjucetus dullardi dorůstal zhruba velikosti delfína a měl ostré zuby, uvádí server The Guardian. V dospělosti mohl dosahovat velikosti zhruba tři metry.
„Jde v podstatě o drobnou velrybu s velkýma očima a čelistmi plnými ostrých zubů,“ řekl výzkumník Ruairidh Duncan s tím, že oči velryby dosahovaly velikosti tenisových míčků.
Velryba tak může na první pohled působit roztomile díky své malé velikosti. Zdání ale klame, protože určitě nebyla neškodná. O tom svědčí například její zuby, které byly uzpůsobené k trhání.
Fosilní nález objevil tým z instituce Museums Victoria v Melbourne v roce 2019 na jihozápadě Austrálie. Zahrnoval část lebky, ušní kost a osm zubů, díky kterým mohli vědci určit, že se jedná o nově objevený druh.
Uvedený exemplář Janjucetus dullardi byl s největší pravděpodobností mládětem, což dokládají široce otevřené kořenové kanálky, neopotřebované zuby a kostní spoje, které by u dospělého jedince nebyly tak pevně srostlé.
2/ Janjucetus dullardi was found in rocks 25-26 million years old and is only the fourth species of a group called mammalodontids and the third named from Australia (hypothetical skull modelled by @DPHocking, Matt McCurry and painted by @Dinoman_Jake). pic.twitter.com/7ql4Gk00da
— Ruairidh Duncan (@Inxcetus) August 12, 2025
Nový druh žil pravděpodobně v období oligocénu (30-23 milionů let př. n. l.), tedy v období globálního oteplování a stoupající hladiny moří. Jedná se o jeden ze čtyř druhů velryb z čeledi Mammalodontidae, které byly vedlejší vývojovou větví rodokmenu velryb.
„Zkamenělina nám poskytuje přehled o tom, jak pravěké velryby rostly a vyvíjely se a jak evoluce formovala jejich těla, zatímco se přizpůsobovaly životu v moři,“ uvedl paleontolog Erich Fitzgerald.
Ten je zároveň spoluautorem studie zveřejněné ve vědeckém časopise Zoological Journal of the Linnean Society.
