Astrofyzik Valníček naučil sondy Vega sledovat Halleyovu kometu

Československo se tehdy nesmazatelně zapsalo do dějin vesmírného výzkumu. Letos si připomínáme 40 let od onoho historického okamžiku, kdy sonda Vega úspěšně prozkoumala kometu.

Zároveň vzpomínáme na nedožité 99. narozeniny vynikajícího astrofyzika Borise Valníčka (1927–2021). Právě on stál za unikátní natáčecí plošinou ASP-G, která dokázala nemožné. Během extrémního průletu sond Vega naprosto precizně sledovala jádro Halleyovy komety a přinesla lidstvu fascinující objevy.

Složitý mechanismus v nehostinném prostředí ožil a z minimální vzdálenosti 8890 kilometrů v případě sondy Vega 1 a pouhých 8030 kilometrů u sesterské Vegy 2 začal pracovat na plné obrátky. Když během přiblížení k tělesu navíc selhal maďarský elektronický aparát, spolehlivý československý systém situaci zachránil.

Optická čidla plynule vyhodnocovala polohu zářícího kometárního jádra a plošina automaticky udržovala ideální zorný úhel, aby pevně uchycené kamery i spektrometry neminuly cíl. Přístroje reagovaly zcela bezchybně a přesně – navzdory tomu, že samotnou sondu drtily silné proudy plynů a neustálé bombardování prachovými částicemi.

Setkání s kometou se podobalo cestě peklem. Prachová zrnka narážela do pláště obrovskou silou a hrozila zničením citlivé optiky. Boris Valníček a jeho tým však vybavili konstrukci mimořádnou odolností proti extrémním teplotním výkyvům, vibracím i všudypřítomnému záření.

Přístroje v rychlém sledu nasnímaly a odeslaly na Zemi zhruba 1500 fotografií. Většina z nich logicky zachycovala komu a výtrysky plynů a prachu, ovšem některé cenné snímky konečně ukázaly samotné pevné jádro.

Vyfotografovat kometu tehdy bylo stejně náročné, jako byste se snažili zachytit letící kulku, když sami sedíte na jiné letící kulce. Plošina ASP-G ale tento úkol zvládla. Unikátní snímky poprvé v dějinách ukázaly kometární jádro zbavené neprůhledného oblaku.

Záběry odhalily, že těleso je z velké části tvořeno ledem, tvarem připomíná obrovskou bramboru či burský oříšek, je překvapivě temné a jeho povrchová teplota se pohybuje vysoko nad bodem mrazu.

Ambiciózní projekt odstartoval v prosinci 1984 z kosmodromu Bajkonur. Dvojice identických sond zamířila nejprve k Venuši a využila její gravitaci jako vesmírný prak, který je vymrštil na novou dráhu k Halleyově kometě. Po patnáctiměsíčním letu obrovskou oklikou se úspěšně dostaly k ohonu komety ve vzdálenosti zhruba 170 milionů kilometrů od Země.

Data pořízená z bezprostřední blízkosti navíc posloužila k bezpečné navigaci evropské sondy Giotto, která vzápětí pronikla do kometárního ohonu ještě hlouběji.

Tento vizionář a tahoun československého kosmického programu se zásadně podílel také na formování programu Interkosmos. Právě díky jeho neúnavné práci do vesmíru v roce 1978 zamířil Vladimír Remek i vůbec první československá umělá družice Magion 1.

Odkaz Borise Valníčka tak zůstává stejně důležitý jako příběhy dalších průkopníků (například Antonína Novotného), o nichž vypráví náš seriál Češi a vesmír.