Herec Antonín Novotný: Benetka ze Školy základ života později pomáhal konstruovat raketoplány

„Benetko, Benetko, co z Vás jen bude!“ hřmí nad septimánem školometský třídní Jaroslav Marvan ve filmu Škola základ života z roku 1938. Student, který napíše slohovou práci o tom, že samostatné myšlení je na zdejším gymnáziu potíráno a je vyžadováno pouze odříkávání naučených textů, je nakonec ze školy vyloučen. A jen díky roztržitému profesorovi Koďouskovi, který omylem nehlasuje, ale pak dá Benetkovi peníze na dostudování, je septimán zachráněn.

Střih! Píše se 12. duben 1981 a Columbia, první raketoplán v dějinách lidstva, rozsvěcuje při startu nebe nad floridským Cape Canaveral. Křemičité destičky, které budou chránit astronauty během letu do kosmu, ale především při rizikovém sestupu atmosférou zpět na Zem, kdy se plášť lodi rozžhaví až na 1200 stupňů Celsia, jsou podle Hvězdárny a planetária České Budějovice zčásti dílem právě Antonína Novotného (1913, Tábor – 2005, Rödental, Německo).

Tedy filmové hvězdy stříbrného plátna první republiky, která natočila celkem 24 filmů. A zahrála si třeba právě Jindru Benetku v tomto dnes již kultovním filmu.

Na rozdíl od mnoha jiných mu ale sláva a peníze nezamotají hlavu. I když je zázrakem, jak mezi filmováním stačí vystudovat Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Studium navíc musí v roce 1939 přerušit po uzavření českých vysokých škol nacisty. Přesto získává po válce na ČVUT titul inženýra chemie a brzy nato i doktorát z technických věd.

Film pověsí na hřebík a stává se uznávaným odborníkem. Zabývá se především výzkumnou a vědeckou prací v oboru smaltů – silikátů. Stojí u vzniku a krátce je i ředitelem Výzkumné smaltařské laboratoře v Komárově u Hořovic. V roce 1954 je jeho výzkumná skupina přesunuta do Státního výzkumného ústavu ochrany materiálu v Praze.

Vše ale mohlo být úplně jinak. A Antonín Novotný se mohl za velkou louží proslavit ne jako vynálezce a konstruktér o mnoho let později, ale jako filmová star ještě před druhou světovou válkou.

V roce 1937 je vybrán americkou společností MGM (Metro Goldwyn Mayer), která v Evropě hledá nové tváře, na filmovou stáž. S nadějnou vyhlídkou hvězdné filmové dráhy. Rodák z Tábora se najednou ocitá v Hollywoodu, kde devět měsíců dře na svém hereckém talentu. Vydrží nakonec z celé skupiny Evropanů nejdéle, ale dochází k názoru, že se mu tamní způsob života nezamlouvá. Nejvíce mu vadí hodně odlišný a dravý způsob filmování i přehnané podřizování se režisérovi a produkci.

A tak se jinak disciplinovaný a odhodlaný herec rozhodne vrátit zpět do Československa, kde ještě tři válečné roky jde z role do role. Pak náhle a trochu záhadně svou rozjetou kariéru ukončí posledním filmem Hotel Modrá hvězda v roce 1941.

Vraťme se ale k Novotnému, nadanému chemikovi a vědci. Pobyt v USA přesto sehraje v jeho životě klíčovou roli. Pozná svobodný svět, kde se chytrým mozkům, na rozdíl od poválečného totalitního Československa, otevírají netušené možnosti.

Utvrdí ho v tom i jeho první zahraniční odborná stáž ve Spolkové republice Německo na konci padesátých let. To je již uznávaným odborníkem, v Chotěboři založí a vybuduje laboratoř a zavádí smaltování především pro chemický průmysl.

V roce 1968 vyjíždí jako expert přes technologii smaltů na svůj druhý studijní pobyt do továrny a výzkumu v německém Coburgu. Po invazi v srpnu 1968 se ale rozhodne, že zpět domů už se nevrátí.

Stává se ceněným výzkumníkem a z Německa později rozšíří pole své působnosti i do USA. Začíná spolupracovat s americkou vesmírnou agenturou NASA. Ta již potají chystá svůj další vesmírný trumf. Vyvíjí raketoplán, který má zcela změnit historii i technologii dobývání kosmu. Americké vědce však trápí problém obrovských teplot, které bude muset robustní stroj s minimálně tříčlennou posádkou překonávat při návratu přes stratosféru na Zem.