Hlavní obsah

Archeologové v Si-anu objevili rozsáhlé pohřebiště z období válčících států až po dynastii Čching

V čínském městě Si-an v provincii Šen-si archeologové objevili mimořádný soubor více než pěti set hrobů, které pocházejí od doby válčících států (475 př. n. l. – 221 př. n. l.) až po dynastii Čching (1644–1911). Nález učiněný na lokalitě Čang-ťia-kchou v okrese Pa-čchiao přináší nové poznatky o pohřebních zvycích a kulturním vývoji v centrální Číně, která byla po tisíciletí srdcem čínské civilizace. Videozáběry zprostředkovala agentura Reuters.

V Číně odkryli přes 500 dávných hrobůVideo: Reuters

Článek

Výzkum probíhal od května do října roku 2025 pod vedením odborníků z místního archeologického institutu a se souhlasem Národní správy kulturního dědictví.

Na poměrně rozsáhlé ploše bylo odhaleno celkem 566 archeologických struktur – z toho 309 hrobů z tzv. období válčících států, 214 z období dynastie Tchang, jedna pohřební jáma určená pro vůz a koně a menší počet hrobů z dynastií Chan, Suej, Sung a Čching, jak v listopadu informoval server Global Times.

Období válčících států představuje úsek čínských dějin přibližně mezi roky 475 př. n. l. a 221 př. n. l., během něhož sedm hlavních států soupeřilo o nadvládu. V roce 221 př. n. l. vládl státu Čchin panovník, který po dobytí ostatních států poprvé sjednotil celou Čínu v jednotnou říši. Byl to císař Čchin Š'-chuang-ti (v překladu První císař).

1169 nalezených artefaktů

Kromě samotných hrobů bylo nalezeno také 1169 artefaktů, především keramické nádoby, džbány, mísy, figuríny a další drobné předměty. Tyto nálezy dokládají nejen vysokou úroveň tehdejšího řemesla, ale i společenský status a rituální zvyklosti jednotlivých epoch.

Zvlášť významná je skupina pětadvaceti hrobů z období válčících států, jejichž konstrukce se od běžných pohřebních komor výrazně liší. Dno i horní vrstvy těchto hrobů jsou totiž vyloženy říčními oblázky.

Tento prvek je charakteristický pro kulturu státu Čchin, ale nikdy předtím nebyl nalezen v takto koncentrované podobě. Většina pohřebních jam je orientována v ose východ–západ a vykazuje značnou jednotnost ve stavebním provedení i ve složení hrobové výbavy.

Podle odborníků to naznačuje, že pohřbení jedinci patřili k čchinské kultuře, nebo se jí silně přizpůsobili. Nález tak svědčí o kulturní a etnické kontinuitě v oblasti, která byla později kolébkou prvního čínského císařství.

Zlatý věk čínské kultury

Neméně zajímavé jsou i hroby z období dynastie Tchang, která je považována za zlatý věk čínské kultury. Tyto hroby mají převážně tvar šikmé komory s chodbou, jež ústí do hlavní pohřební místnosti, a jsou téměř všechny orientovány severojižním směrem.

Mezi nimi vyniká hrob označený jako M144, v němž byla objevena kamenná stéla s buddhistickým textem a zbytky věžovité stavby připomínající pagodu. Podle archeologů jde o první objev svého druhu v okolí Si-anu.

Výběr článků

Načítám