Článek
„Kalibrační desku předáme do laboratoře na spektrometrickou analýzu, která nám pomůže určit, z jakého materiálu byl drátek vyroben. Ztenčený drát mohl sloužit například k výrobě kroužkové zbroje,“ uvedl archeolog Pavel Moš. Podle odborníků jde o výjimečný nález v rámci střední Evropy.
Deska byla jedním ze zhruba tisícovky archeologických objektů, které v lokalitě odborníci odkryli. Nejstarší pocházejí ze starší doby bronzové. „Lokalita patří k mimořádně bohatým sídelním areálům v této části Hané,“ informovala Nikola Jandová, mluvčí Archeologického centra Olomouc (ACO), které mělo výzkum na starosti.

Nalezená kalibrační deska z římského období
Nejstarší zjištěné doklady osídlení pocházejí podle ní z období věteřovské kultury, tedy ze starší doby bronzové. Archeologové odkryli pozůstatky domů s kůlovou konstrukcí, jejichž stěny byly kdysi vyplétány proutím a omazávány hlínou.
Po požárech se zlomky omítky dochovaly jako do červena vypálené fragmenty hlíny, tzv. mazanice. Některé fragmenty mazanice byly vyhlazené se stopami zdobení na vnější straně, zatímco na vnitřní straně se dochovaly otisky prutů.
„Domy měly kůlovou konstrukci a při jejich zániku požárem se v mazanici zachovaly detaily stavebních prvků. V některých případech jsou patrné i stopy povrchových úprav,“ konstatoval Moš.

Bronzová sekera z období kultury lidu popelnicových polí
Z tohoto období pocházejí také nalezené keramické nádoby, cívky, přesleny, korálky či kostěná jehlice. K starším nálezům patří také bronzová jehlice s cyperskou hlavicí. „Archeologové odkryli také dva sídlištní pohřby, což je pro tuto kulturu příznačné. V jednom z objektů byl uložen dospělý jedinec společně s dítětem. Kosterní ostatky podstoupí antropologickou analýzu,“ poznamenala Jandová.
Výraznou stopu na lokalitě zanechala podle ní i kultura lidu popelnicových polí, především skupina slezská z pozdní doby bronzové, ale také skupina platěnická ze starší doby železné. Archeologové zachytili sídlištní objekty různých velikostí s četnými nálezy keramiky a mazanice.
Mimořádnou pozornost pak vzbudily čtyři objekty s částmi lidských ostatků. V jednom z nich bylo nalezeno šest lidských lebek uložených vedle sebe v zásypu objektu.
„Zaznamenali jsme tu pouze části lidských ostatků, nikoliv celé kostry. Mohlo by se jednat o projev zvláštního rituálu,“ podotkl vedoucí archeolog Arkadiusz Tajer s tím, že další poznatky přinese antropologická analýza.

Hliněná naběračka z období kultury lidu popelnicových polí
V několika objektech při okraji pravěkého sídliště archeologové objevili kamenné licí formy a zlomky tyglíků, které sloužily k tavbě a odlévání bronzových předmětů. Na lokalitě archeologové objevili také menší soubor bronzových předmětů, například sekerky, jehlice, náramek či nůž.
Nálezy pocházejí ze závěru doby bronzové a starší doby železné a napovídají, že se v těchto místech nacházela specializovaná dílna na výrobu bronzových předmětů.

