Článek
„Nález jehlic je mimořádnou událostí. Hrob můžeme přičíst kultuře středodunajských popelnicových polí. Z pohřbené osoby se dochoval jen popel a pár ohořelých kostí,“ řekl Novinkám archeolog Aleš Navrátil z Muzea města Brna.
S kolegy z Regionálního muzea v Mikulově se dlouhodobě zabývá výzkumem v oblasti zaniklého hradiska u Klentnice.
Kultura středodunajských popelnicových polí (cca 1250–800/750 př. n. l.) představuje regionální variantu tzv. kultury popelnicových polí mladší a pozdní doby bronzové ve středním Podunají, zejména na jižní Moravě a jihozápadním Slovensku. Vyznačuje se žárovým pohřbíváním do uren, výskytem opevněných sídlišť a rozvinutou metalurgií bronzu.
Žárový hrob vznikl v mladší době bronzové, tedy v období zhruba 1000 až 1200 let před naším letopočtem. Byla do něj pohřbena patrně žena. Její ostatky byly zpopelněny a popel byl pak se zbytky ohořelých kostí a zlomenými jehlicemi umístěn do keramické nádoby a ta pak byla zakopána. Z nádoby zbyly střepy, jehlice analyzovali vědci v Brně.
Případ je podle Navrátila příkladem toho, že spolupráce archeologů a detektorářů může skvěle fungovat.
Pohled do objeveného žárového hrobu; popel pohřbené osoby, ohořelé kosti a jehlice byly zakopány v keramické nádobě.
S průzkumem hradiska u Klentnice pomáhá vědcům 50 dobrovolníků, kteří ve svém volném čase vyrážejí s detektory kovů do lokalit, kam je vysílají vědci. Všichni jsou proškoleni a při zajímavém nálezu ihned na místo volají odborníky.
I s pomocí těchto nadšenců se podařilo popsat zaniklé hradiště z doby bronzové, které stálo na Pálavě na Tabulové hoře. Ještě před příchodem Keltů šlo o největší sídliště na Moravě. Obývaly jej stovky lidí a zřejmě zaniklo po nějakém vojenském konfliktu.
Úlomky z nádoby, v níž byl popel pohřbené osoby i její šatní jehlice.
