Archeologové objevili bronzový poklad u Kojetína. Souvisí zřejmě s rituály

Cenný nález učinili archeologové při pokračujícím archeologickém dohledu na pátém úseku trasy modernizace železniční tratě Brno–Přerov. Bronzové úlomky přiřadili takzvané kultuře popelnicových polí.

„Traseologická analýza ukázala, že většina bronzových předmětů byla před uložením běžně používána a některé z nich lidé úmyslně poškodili. Podle archeologů je poté zřejmě uložili do mokřadu u řeky jako součást rituálního jednání,“ informovala mluvčí ACO Nikola Jandová.

Pokračující archeologický dohled zajišťuje Archeologické centrum Olomouc pro Správu železnic od září 2025, měl by trvat do roku 2029. Navazuje na záchranný archeologický výzkum, který na stejné lokalitě probíhal od září do konce prosince 2025 a odkryl rozsáhlé pravěké sídliště.

„Věděli jsme, že navazujeme na rozsáhlé pravěké sídliště, proto jsme při archeologickém dohledu využili také detektorovou prospekci. Právě díky ní se podařilo bronzový depot objevit,“ uvedl vedoucí archeologického dohledu Vít Záhorák.

Archeologové objevili bronzové předměty v prostoru, který byl ještě krátce předtím zatopený. Právě místo uložení patří k nejdůležitějším poznatkům celého objevu. Podle dosavadního vyhodnocení totiž nalezené předměty nepůsobí jako zásoba bronzu ukrytá pro pozdější využití.

„Současná interpretace naopak naznačuje, že lidé předměty do bývalého mokřadu uložili záměrně a že mohlo jít o součást rituálního jednání,“ poznamenala Jandová.

Poklad tvoří především fragmenty bronzových pracovních nástrojů. Dochovalo se osm deformovaných srpů, jeden celý srp, část čepele meče, zlomky ozdob i další bronzové předměty.

Součástí nálezu jsou také tři slitky a dva nedokončené výrobky. Podle odborníků jde o smíšený úlomkový depot (hromadný archeologický nález), v němž převažují opotřebované části pracovních nástrojů.

Klíčové informace přinesla traseologická analýza, která zkoumá stopy používání na povrchu předmětů.

„Potvrdila, že bronzové nástroje byly před uložením běžně používány, a zároveň ukázala, že některé z nich lidé úmyslně poškodili. Část meče byla oddělena jediným silným úderem, pravděpodobně dlátem nebo sekerou, a několik srpů bylo záměrně deformováno,“ konstatovala mluvčí.

„Na artefaktech jsme zaznamenali stopy běžného používání i úmyslného poškození. Tyto zásahy nevznikly při práci, ale souvisejí až s jejich uložením,“ vysvětlil traseolog Michael Kamarád.