Článek
Archeologové zkoumali nálezy z lokalit Gadačrilis Gora a Šulaveris Gora, kde objevili otisky klasů v nepálených cihlách. Spolu s analýzou rostlinných zbytků tyto nálezy ukazují na ranou formu pšenice, která vznikla křížením domestikovaných druhů s divokou trávou mnohoštětem Tauschovým. Právě tento proces vedl ke vzniku chlebové pšenice (pšenice setá), dnes nejrozšířenější obilniny na světě.
Podle nové odborné studie nebyla domestikace pšenice jednorázovou událostí v jediné oblasti. Naopak šlo o dlouhý a složitý proces, při němž se různé genetické linie kombinovaly a přizpůsobovaly místním podmínkám.
Tradiční představa, že se pšenice zrodila výhradně v tzv. Úrodném půlměsíci a odtud se šířila dál, tak dostává trhliny. Jižní Kavkaz mohl být jedním z klíčových center, kde se tento vývoj odehrával paralelně.
Význam regionu podtrhují i dřívější objevy jedněch z nejstarších dokladů výroby vína, jak připomíná text na webu ConnectSci.
V souhrnu tyto nálezy naznačují, že území dnešní Gruzie patřilo k důležitým centrům rané zemědělské civilizace. Vědci zároveň upozorňují, že místní komunity nebyly izolované, udržovaly kontakty s okolními oblastmi a dokázaly nové poznatky nejen přejímat, ale i přizpůsobovat vlastním podmínkám.
Obyvatelé tehdejšího Kavkazu tak byli vyspělými zemědělci a pravděpodobně patřili k prvním, kdo domestikovali prasata. Nálezy z nejstarších lokalit kultury Šulaveri-Šomu Tepe zároveň dokládají chov koz, ovcí, skotu i psů a pěstování pestré škály plodin – od pšenice, ječmene, ovsa a prosa až po čočku, fazole, vinnou révu či melouny.
Dlouhodobý proces plný experimentů
Nový výzkum lze zasadit do širšího kontextu starších objevů. Například nález z Jordánska ukázal, že lidé pekli chléb už před 14 000 lety, tedy dávno před vznikem zemědělství. Šlo však o jednoduché ploché pečivo z divoce sbíraných obilnin.