Článek
V úterý o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Šestikolové, přes tunu vážící zařízení na Marsu přistálo 18. února 2021 a od té doby na sousední planetě pátrá po stopách dávného mikrobiálního života. Sbírá také vzorky hornin a půdy pro možný budoucí návrat na Zemi. Pohybuje se v kráteru zvaném Jezero a v jeho okolí na severní polokouli, kde podle vědců bývalo před miliardami let skutečně jezero.
Rekord vozítko překonalo v neděli cestou k oblasti Idubi přes území Lac de Charmes za západním okrajem kráteru, kde zkoumá jeden z nejstarších terénů, s nimiž se lidstvo ve sluneční soustavě setkalo.
Perseverance je jedním ze dvou aktivních roverů NASA. Druhý, Curiosity, jezdí v kráteru Gale poblíž marsovského rovníku a od přistání v roce 2012 urazil 38,2 kilometru. Důležitá data na Marsu sbíral i čínský rover Ču-žung, který v letech 2021 a 2022 působil v severních nížinách.
„Nejméně do 30. let“
Steven Lee, projektový manažer obou amerických roverů z Laboratoře tryskového pohonu NASA v Kalifornii, řekl, že Perseverance nejeví známky únavy. Technika i přístroje jsou podle něj ve výborném stavu, k dispozici jsou stále i všechny záložní systémy a podle nedávného hodnocení mohou fungovat „nejméně do 30. let, pravděpodobně ještě déle“.
„Také plutoniový zdroj energie pracuje podle očekávání a vydrží ještě řadu let,“ dodal Lee.
Až 90 procent jízd zvládne Perseverance samostatně, bez zásahu člověka. Systém AutoNav pořizuje stereoskopické snímky terénu před vozítkem, vytváří 3D mapu a vybírá nejbezpečnější cestu k cíli. Díky pokročilému palubnímu počítači dovede tyto snímky zpracovávat za jízdy, zatímco dřívější rovery se před každým úsekem musely zastavit a „přemýšlet“.
Nyní se testuje, zda Perseverance dokáže ujet přes 100 kilometrů, hardware se zkouší na ekvivalent 150 až 300 kilometrů.
Největším úspěchem roveru je zřejmě podle Leeho loni potvrzený objev možné biosignatury, tedy pravděpodobné stopy dávného mikrobiálního života. Perseverance ji našel v načervenalé hornině, která vznikla před 3,2 až 3,8 miliardami let v korytě řeky přitékající do jezera, jež kdysi vyplňovalo kráter.
Terén Lac de Charmes může nabídnout svědectví o raných geologických procesech, například o dopadech velkých meteoritů podobných tomu, který vytvořil i kráter Jezero. „Terén, který nyní zkoumáme, může obsahovat starší horniny než jakékoli z nalezených na Zemi,“ řekl Lee.
Původní mise počítala s ujetím 20 kilometrů. NASA nedávno schválila její prodloužení, během něhož bude rover zhruba do konce roku 2028 zkoumat okraj kráteru. Orbitální měření podle Leeho naznačují, že některé oblasti okraje kdysi bývaly hydrotermálními systémy s teplou či horkou podzemní vodou, která mohla poskytovat prostředí příznivé pro život.
Někteří paleontologové předpokládají, že právě v takových podmínkách vznikl i život na Zemi.
