Vozítko Curiosity oslavilo 14 let na Marsu. Snímky ukázaly záhadné obrazce i poškozené kolo

Na první pohled působí snímky z oblasti přezdívané Valle Grande jako mozaika poskládaná z tisíců drobných políček. Každé z nich měří pouze čtyři až osm centimetrů. Podobné polygonální pukliny sonda Curiosity objevila již dříve, vždy ale pouze v malých skupinách.

Tentokrát útvary nepokrývají jen bezprostřední okolí roveru, ale pokračují až tam, kam jeho kamery dohlédnou. Objevují se také kolem známé skalní formace zvané Miraflores. Nečekaný rozsah nálezu odhalily snímky, které sonda pořídila 19. a 20. června letošního roku.

„Viděli jsme očima Curiosity mnoho fascinujících krajin, ale toto moře polygonů nám vyrazilo dech. Pečlivě jsme změřili jejich tvary i chemické složení a doufáme, že v datech najdeme i vysvětlení toho, jak byly vytvořeny,“ uvedl v nedávném prohlášení NASA vedoucí vědeckého projektu Ashwin Vasavada.

Vědci tedy zatím nevědí, jak mnohoúhelníkové útvary vznikly. Některé podobné struktury, které Curiosity zaznamenala v minulosti, byly prasklinami vytvořenými při vysychání bahna.

Podobné obrazce ale mohou vzniknout také v důsledku opakovaných změn teplot. Povrch se při oteplování a ochlazování rozpíná a smršťuje, až se v něm vytvoří soustava geometrických puklin.

V neposlední řadě se podle odborníků může jednat o důsledek komprese vrstev, které kdysi ležely nad dnešním terénem. Stlačování mohlo ze sedimentu vytlačit vodu a zanechat po sobě tuto síť puklin. Vyloučeno není ani to, že se na vzniku útvarů podílelo několik procesů současně.

Mezi mnohoúhelníky se navíc místy nacházejí tmavé kameny, jejichž původ rovněž není jasný. „Stále není vyřešeno, zda jde o horniny z Marsu, které byly do kráteru vymrštěny při dopadu jiného tělesa, nebo přímo o meteority,“ popsal tým mise pro web IFL Science.

Další analýzy tak mají ukázat, zda některé z kamenů obsahují nikl, který je v meteoritech běžnější než v horninách pocházejících z Marsu.

Vozítko Curiosity přistálo v Galeově kráteru 6. srpna 2012, povrch Marsu tak zkoumá již čtrnáct let. Za tu dobu pořídilo množství snímků a shromáždilo řadu poznatků dokládajících, že se na rudé planetě v minulosti nacházela voda a panovaly podmínky, které mohly být příznivé pro některé formy života.

Dlouholeté putování po kamenitém povrchu se ale negativně podepsalo na stavu jeho kol. Detailní snímky pořízené 23. července ukázaly značné poškození v podobě velkých otvorů a trhlin. Podle aktuálních údajů NASA rover od svého přistání urazil náročným terénem téměř 38 kilometrů.

I když na snímcích působí poškození poměrně dramaticky, Curiosity zůstává plně funkční a pokračuje ve vědecké práci. NASA o postupném opotřebovávání kol ví již delší dobu a jejich stav pravidelně kontroluje. Samotná konstrukce je navíc navržena tak, aby vozítko zůstalo provozuschopné i s prasklinami a otvory v plášti kol.