Článek
Odpověď na otázku, na kolik může být hypotéza o možném původu lebky pravdivá, hledá Maďarský výzkumný ústav ve spolupráci s vědci z Muzea krále Štěpána v Székesfehérváru.
Jak nedávno informoval list The Independent, za účelem přesné identifikace byla v posledních letech provedena řada studií. Ačkoli je k potvrzení identity ostatků i stále potřeba několik dalších, rozhodujících testů DNA, předběžné výsledky vědců z Muzea krále Štěpána již dnes napovídají, že by hypotéza o Matyáši Korvínovi mohla být správná.
Argumentují přitom zejména vysokou mírou shody s již identifikovanou lebkou králova nemanželského syna Jánoše Korvína.
Samotnou lebku archeologové nalezli během vykopávek probíhajících v ruinách jižní lodi baziliky Nanebevzetí Panny Marie v roce 2002. Tehdy však nevzbudila výrazný zájem a pro další čas zůstala s popisným číslem 1/10 bez většího bádání založena.
Possible remains of King Matthias Corvinus identified in Hungary Researchers believe they may have found the remains of...
Posted by Archaeology News on Thursday, May 1, 2025
V současnosti však archeologové nabyli dojmu, že by mohlo jít o lebku nikoli „nezajímavou“, ale vskutku nanejvýš pozoruhodnou, patřící konkrétně přímo králi Korvínovi, legendárnímu uherskému a chorvatskému králi, který vládl v letech 1458 až 1490.
Králové zde byli pohřbíváni
Nejnovější teorie přichází krátce poté, co se maďarští vědci rozhodli pro důkladnou analýzu původně bezvýznamné lebky, při níž zjistili, že se před lety odložený nález skutečně až nebývale podobá dnes identifikovaným ostatkům Matyášova nemanželského syna Jánoše Korvína.
Ty byly objeveny již dříve, konkrétně na území dnešního Chorvatska. Vzhledem k umístění lebky v této bazilice je tedy celkem důvodné se domnívat, že pravděpodobným kandidátem pro identifikaci může být sám král Korvín.
Příslušná bazilika v Székesfehérváru byla totiž po staletí známá především jako místo korunovace a pohřebiště středověkých uherských králů, kde kosterní pozůstatky přežívaly dlouhá léta, to i navzdory faktu, že za dobu své existence čelila četným poškozením, způsobeným také zmíněnými Osmany.
Teorii podporuje i několik historických pramenů, poukazujících na Korvínův pohřeb, který se podle nich ve zmíněné katedrále roku 1490 skutečně odehrál. Například text z pera Matyášova dvorního historika a básníka Antonia Bonfiniho říká: „Královo tělo, oděné do purpuru, bylo vyneseno do rakve s mečem, žezlem, korunou, jablkem, zlatými ostruhami a odkrytou tváří v pečlivě vybraném prostoru otevřené předsíně baziliky.“
Zda jde o skutečně výjimečný objev, nebo naopak o pouhou shodu náhod, musí v každém případě potvrdit až patřičná analýza.
„K nálezům tohoto druhu a jejich identifikaci jsem skeptický, vždy je nutné počkat na detailnější ověření,“ okomentoval to pro Novinky historik umění Viktor Kubík z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Skull discovered in Hungarian church may be legendary medieval King Matthias Corvinus’ https://t.co/obNpes9Hnv pic.twitter.com/4G2ClM0NY0
— New York Post (@nypost) May 6, 2025
Na jasný výsledek si tak veřejnost ještě nějakou chvíli počká. Sami maďarští úředníci nabádají k opatrnosti, přičemž opakovaně zdůrazňují, že „vědecké ověřování hypotézy stále probíhá“.
„Konečné prohlášení budeme moci učinit skutečně až po ověření,“ sdělil k aktuálnímu výzkumu podle online magazínu časopisu Archaeology News Maďarský výzkumný ústav.
Matyáš Korvín nebo i Matyáš I. (23. února 1443 – 6. dubna 1490), přezdívaný „Spravedlivý“, patřil k nejvýznamnějším panovníkům střední Evropy. Proslul nejen svou rozsáhlou reformou justice, ale kupříkladu i mecenášstvím a úzkým vztahem k vědám a umění. Jako člověk až mimořádně nakloněný tehdy revolučnímu renesančnímu duchu společnosti se kupříkladu snažil „polidštit“ i jednotlivé systémy v království. Například upřednostňováním talentovaných jednotlivců vybíraných před lidmi těžícími pouze ze svého společenského postavení. Nepřekvapí tudíž ani fakt, že právě Korvínovo království bylo také jedním z prvních území, která přijala nový proud – renesanci – šířící se v té době z Itálie, ohlašující nejen éru umění či věd, ale po staletích i obrácení pozornosti od náboženství nazpět k člověku.
Korvín mj. proslul svým důkladným vzděláním. Vedle latiny ovládal i němčinu, češtinu či chorvatštinu a za obstojnou je dodnes považována také jeho znalost řecko-římských dějin. Patřil mezi sběratele umění a vědění a jen jeho královská knihovna Bibliotheca Corviniana o zhruba 2500 svazcích patřila ve své době doby k vůbec největším sbírkám knih v Evropě. V pozdějším období se soustředil na rozsáhlé mecenášství. K podporovaným dvorním umělcům patřili italští renesanční malíři Verrocchio či Filippo Lippi.
Mezi roky 1465 až 1467 založil na území Bratislavy první uherskou univerzitu Universitas Istropolitana, což byl mimořádný počin i navzdory faktu, že škola fungovala pouze do jeho smrti. Korvín proslul i založením jedné z prvních profesionálních stálých armád ve středověké Evropě, která později sehrála klíčovou roli při vyhnání Osmanů, kteří napadali území království. Matyášovým cílem byla již od začátku silná, centralizovaná monarchie, s rozhodujícím podílem královské moci. Kvůli udržení titulu českého krále, zisku Moravy a také vedlejších zemí Koruny České byl schopen vstoupit do mnoha bojů, z nichž dějiny pamatují zejména na spory s Jiřím z Poděbrad či Vladislavem Jagellonským.
„Matyáš Korvín byl podle mě i kariéristický a nespolehlivý hazardér,“ uvedl s drobnou nadsázkou docent Viktor Kubík, specialista na středověké výtvarné umění z Univerzity Karlovy.
