Hlavní obsah

Výstavu o lišejnících a mechorostech doplní přednášky i výlet do přírody

Novinky, Vladimíra Krejčí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dvojice přednášek a výlet do přírody doplní výstavu Lišejníky a mechorosty Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, která je k vidění ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Světem pozoruhodných, v přírodě však spíš nenápadných organismů provedou botanici Magda Zmrhalová a Josef Halda.

Foto: Vlastivědné muzeum Šumperk

Lišejníky v arktických oblastech slouží za potravu sobům. Model soba ve skutečné velikosti doplnil výstavu v Hollarově galerii.

Článek

O mechorostech Hrubého Jeseníku pohovoří ve čtvrtek 6. března Magda Zmrhalová, botanička šumperského muzea. Poutavé podrobnosti o organismech, které patří k nejstarším zeleným rostlinám na Zemi, zájemcům zprostředkuje v přednáškovém sále. Její vystoupení začíná v 17 hodin.  

O týden později zavede posluchače do tajemné říše lišejníků Josef Halda z muzea v Rychnově nad Kněžnou. Přednáška začíná ve čtvrtek 13. března v 17 hodin a odehraje se v přednáškovém sále šumperského muzea.  

Posluchači se dozvědí, jak se od sebe mechorosty a lišejníky liší, kde se nalézají, jakou roli v přírodě mají a jaký je jejich význam pro člověka. Oba odborníci přiblíží také neobyčejnou druhovou pestrost těchto zajímavých organismů.

Na třetí dubnovou sobotu muzejníci plánují výlet za mechorosty a lišejníky. V případě nepříznivého počasí se termín může posunout.  

„Mechorosty a lišejníky jsou v obecném povědomí často spojovány do jedné skupiny, ačkoliv spolu mají jen málo společného. Mechorosty patří k výtrusným rostlinám. Lišejník je společenstvím houby a řasy, případně sinice. Vlákna houby dodávají tělu lišejníku tvar, vodu a minerální látky, zatímco zelené řasy nebo sinice obstarávají výživu pomocí fotosyntézy,“ objasnila Zmrhalová.

V Jeseníkách roste asi pět set druhů mechorostů. Ty nejzajímavější se vyskytují v bezlesých partiích ve vysokých nadmořských výškách. Nejvzácnější organismy odborníci objevují ve Velké i Malé kotlině, na Petrových kamenech, Tabulových skálách, Červené hoře nebo na Vozkovi. Na území Hrubého Jeseníku rostou i druhy, které se nikde jinde v Česku nevyskytují.  

Přednášky a exkurze doprovázejí výstavu, která je k vidění v Hollarově galerii šumperského muzea až do 20. dubna, a jsou součástí oslav 45. výročí vzniku Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám