Hlavní obsah

Symbolem lázní je kamzík, objevit je ale pomáhal jelen. Vítejte v Karlových Varech

Novinky, Vratislav Konečný

Za padesátikačku se nechávám vyvézt jednou ze dvou městských lanovek k rozhledně Diana. Výtahem poté na vyhlídkovou plošinu, nechce se mi šlapat 150 schodů, z níž se otevírá pohled nejen na proslulé lázně, ale též hřeben Krušných hor. Je to hezká podívaná, jen ty paneláky a monstrum Thermalu vadí.

Foto: Vratislav Konečný

Socha kamzíka, symbol města. Hrabě Lutzow měl na zahradě sochy mnoha zvířat, a protože se neměl rád s radními, nechal zvěř obrátit zadkem k radnici

Článek

Že jsou Karlovy Vary stále více ruské, není třeba zdůrazňovat, dvojjazyčnost tu vidíte na každém kroku - a to byly po revoluci obavy, že se sem vrátí Němec a bude chtít vše zpět. Investor ale přišel z Východu, nutno přiznat, že mnohé secesní domy by asi už nestály.

Město filmů

Nad řekou Teplou se na levém břehu vypíná hotel Imperial, tady vede druhá lanovka, na protější straně stojí budova Císařských lázní, které si zahrály v mnoha filmech točených ve Varech.

Karlovy Vary jsou nejen městem světoznámého filmového festivalu, ale též sloužily jako kulisy pro kasovní trháky jako Florenc 13.30, Tři vejce do skla, Vrchní, prchni!, objevily se i v majoru Zemanovi, Casinu Royale, Bídnících...

Může za to jelen

Karlovy Vary podle legendy o jelenu vrhnuvšímu se do horké vody při štvanici objevil Karel IV. Na místě nálezu pramenů nechal postavit dřevěný hrádek, teď tu stojí v restauraci přeměněná Zámecká věž z roku 1608.

Osada se rozrůstala v královské město, to práva obdrželo v roce 1370, v roce 1434 ho vlastnili Šlikové na dalších sto let. Husitské války se městu vyhnuly, ničily ho požáry a povodně. Za vlády Josefa I. znovu obdrželo výsady královského svobodného města, začal stoupat zájem o lázeňství.

Město na něm budovalo prosperitu, důležitá byla i návštěva ruského cara Petra I. a následně i další šlechty. Vary se stávaly zvláště v 19. století mondénním městem, přispělo k tomu i zbudování Mlýnské kolonády podle návrhu architekta J. Zítka. Třináct metrů široká a 132 metry dlouhá krytá kolonáda zastřešuje horké prameny, stala se korzem smetánky.

Dalším lákadlem je Vřídlo, výron horké vody do výše přes 12 metrů. Právě zde se shromáždili všichni vrchní k honbě za falešným kolegou. Odtud běžel se zástupem ofrakovaných číšníků ve filmu Vrchní, prchni! Josef Abrahám.

Symbol města kamzík

Od Diany je to asi kilometr Petrově vyhlídce a následně k Jelenímu skoku. Petr I. k této osamělé skále nad městem vyjel v listopadu 1712 na neosedlaném selském koni, na dřevěný kříž vyryl písmena MSPI (manu sua Petrus I). Stojí tu jeho busta, na tabuli povídání, co že se tu přihodilo, a deska se jmény všech jeho zúčastněných příbuzných. Takže Rusové si to tu oblíbili již před staletími. Na počest stojí ve městě pravoslavný kostel svatých Petra a Pavla.

Z vyhlídky vidíte hemžení od Puppu, který vznikl spojením Českého a Saského sálu, současná podoba je z roku 1907, po Vřídlo. Imperial postavili v letech 1910-1912, Thermal 1967-1977. U Vřídla stála Gagarinova socha, tu přestěhovali na letiště, raritou je socha Marxe u ruského konzulátu.

Další raritou je socha kamzíka, který se stal symbolem Karlových Varů. Tady se měl vrhnout před lovícím Karlem IV. ze skály jelen objevitel, kamzíka sem nechal nainstalovat zdejší mecenáš kníže Lutzow, ten měl soch zvířat plnou zahradu.

Opravené domy, mnohé s nápisy Na prodej, nevkusné suvenýry v celém městě, které nikdo nekupuje. Samozřejmě Becherovka, třináctý pramen, a oplatky. To jsou Karlovy Vary, Кaрловы Вaры.

Výběr článků

Načítám