Proč Plzeň nemusela platit daně a jak papežové zasáhli do podoby městského znaku?

Předpokládá se, že nejstarší pečetidlo Plzně bylo vyrobeno krátce po založení města, tedy koncem 13. století. Kdo byl jeho autorem, se ale neví. Někteří zastávají teorii, že bylo vyhotoveno v Norimberku, jiní se přiklání k práci rytce královských pečetí Václava II. zlatníka Gotfrida.

„Obraz v pečetním poli tvoří na skále stojící brána se dvěma věžemi po stranách. V bráně stojí rytíř ve zbroji, hledící vlevo, v pravé ruce drží tasený meč, levicí si kryje prsa trojhranným štítem, na němž je dvouocasý korunovaný český lev ve skoku. V postavě rytíře lze lze spatřovat panovníka – zakladatele města Václava II. Z cimbuří hradby roste postava prostovlasé dívky s praporci v rukou, v pravici má prapor s dvouocasým lvem, v levici prapor s moravskou (šachovanou) orlicí,“ dočteme na jednom z dvaceti informačních panelů.

Nejstarší otisk tohoto pečetidla byl uchován na listině z roku 1307, podle níž měšťan Wolfram Zwinillinger odkazuje svůj pivovar a sladovnu kostelu sv. Bartoloměje v Plzni.

Plzeň v době husitských válek opakovaně úspěšně vzdorovala obléhání kališníků, čímž si posléze vysloužila uznání Zikmunda Lucemburského, a to v podobě listiny opatřené zlatou pečetí, vydané roku 1434 v Řezně.

„Mimo jiné garantovala Plzni osvobození od každoroční královské berně, potvrzovala právo vybírat v městských branách od všech trhovců mýto při příchodu i odchodu a především osvobozovala obyvatele města od placení veškerých cel, mýt a poplatků za zboží jak v Čechách, tak v celé německé říši,“ uvádí se na výstavě.

Bula se stala základem hospodářské prosperity a město ji využívalo po více než tři století.    ¨

Znak města Plzně procházel různými změnami, kdy byl postupně rozšiřován o další heraldické figury.

„Papež povolil městu pečetit červeným voskem a rozhojnil plzeňský znak o dvě pole, totiž o dva svázané zlaté klíče ve stříbrném poli a o ozbrojence opásaného mečem, držícího polovinu orla v pravé ruce v zlatém poli. Oběma poli Plzeňští doplnili starší znak, doložený archeologickými nálezy z poloviny 15. století, obsahující původně jen stříbrnou chrtici v červeném poli a po roce 1433 i zlatého dvouhrbého velblouda v modrém (později zeleném) poli a štítonoše anděla,“ popisuje kniha Dějiny Plzně bulu papeže Pavla II. z roku 1466.

K dalším změnám pak v roce 1578 přispěl papež Řehoř XIII., který jako důkaz vítězství katolictví přidal nad dosavadní štít znaku vysoký zlatý kříž, vztyčený na zeleném trojverší. Nechyběl ani nápis: „IN HOC SIGNO VINCES“ (V tomto znamení zvítězíš). 

Na výstavě jsou samozřejmě vystaveny kopie těchto cenných písemností. Originály budou k vidění pouze 28. listopadu od 9.00 do 17.00 hodin.