Článek
Sami zemědělci volají po změnách a mimo jiné vítají i možnost vzájemné spolupráce zaštítěné klastrovou organizací.
Právě současným stavem českého zemědělství a možnostmi změn a inovací v této sféře se bude zabývat Národní dialog ke klastrovým koncepcím, který se uskuteční ve čtvrtek 12. června v Technologickém centru Akademie věd České republiky v Praze. Otevře také otázky kolem uplatnění koncepce klastrů i ve zdravotnictví, službách a sociálním sektoru.
„Akci pořádáme v rámci projektu CluStrat, jehož prostřednictvím jsme mimo jiné podpořili založení Klastru sociálních inovací a podniků SINEC v Moravskoslezském kraji a zmapovali balneologický klastr v Karlovarském kraji. Nyní se snažíme vytvořit podmínky pro klastrovou spolupráci a inovace v zemědělství prostřednictvím koncepce Evropského inovačního partnerství (EIP). Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR podporuje klastry ve zpracovatelském průmyslu již deset let a význam této podpory je nezpochybnitelný,“ vysvětlila Pavla Břusková, prezidentka Národní klastrové asociace (NCA). Právě NCA společně s Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání v pořadí už čtvrtý Národní dialog organizuje.
„Velkou slabinou českého zemědělství je nedostatečný transfer znalostí, zejména využívání výsledků vědy a výzkumu v praxi. Doufáme, že tento problém se nám podaří částečně vyřešit i prostřednictvím EIP,“ konstatuje Lucie Krumpholcová z Ministerstva zemědělství ČR a zmiňuje také Program rozvoje venkova ČR na období 2014 – 2020.
Ten je nástrojem k čerpání finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, které se blíží k hranici tří miliard eur. Na investice přitom bude určeno téměř 610 milionů eur, největší část bude směřovat na modernizace zemědělských a potravinářských podniků a na pozemkové úpravy. To slibuje otevřít také cestu k inovacím, jež by měly pomoci oživit české zemědělství.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha jako příklad inovací uvádí moderní stáje na chov skotu, které snesou plné srovnání se světovou špičkou. Také on by přivítal vznik zemědělského klastru: „Jeho existence by se mohla pozitivně odrazit na transferu výsledků zemědělského výzkumu do praxe a naopak. Tyto vazby v ČR příliš nefungují, a to vnímáme jako veliký nedostatek.“
O tom, že by klastrová platforma představovala vhodný systém podpory českého zemědělství, je přesvědčen i Miroslav Herout z Klastru aplikovaných biotechnologíí a nanotechnolií. Soudí, že rozvoj klastrů by velice prospěl zemědělskému i agropotravinářskému sektoru. I proto vítá čtvrteční Národní dialog ke klastrovým koncepcím.