Článek
Lotyši si ho umějí vychutnat, svatojánská noc a pár nocí před tím jsou důvodem k vytažení národních krojů, naladění nástrojů i hlasů.
Svátek nad svátky
Letnice, Lígo, jsou pro Lotyše nejdůležitějším svátkem, všeobecně jsou tu lidé veselí, i když v dobách sovětské okupace jim úsměv povětšinou zmizel z tváří. Pozoruhodné je, že hudební život v hlavním městě velmi ovlivnil český skladatel Jan Šrámek, který v polovině 19. století vedl městské divadlo. Hojně se tu pěstují sborové zpěvy, město bylo součástí Hansy, obchodní pobaltské organizace, takže tu je patrný německý vliv, i ve zpěvu.
Působila tu také od roku 1729 Jednota bratrská, ta livonské nevolníky, území se dříve nazývalo Livonsko, učila církevním sborovým zpěvům. Slaví se tu také Svátky písní a tanců. I přes bolševickou ideologii od 30. let minulého století jejich tradice nezanikla.
Radost až do rána
Nábřeží v Rize pulsovalo, s přibývajícím večerem přibývalo i množství lidí, všude stánky s výbornými uzeninami, zeleninou, polévkami, sýry. Skvělé byly šašlíky, i různě upravené ryby. Ve velkém stanu, kde se také zpívalo a hrálo, u stolků pletly ženy věnce, muži spíš kibicovali. Nabízelo se tu k ochutnání domácí pečivo, hlavně chléb a zelňáky, také sýry a výtečný med.
Z mnoha stánků vykukovaly dubovím ověnčené prasečí hlavy s mrtvým úsměvem na rypáku. Skvělé jsou ovary, jen hořčice mi vypálila chřípí jako napalm. Prodavač se potutelně uchechtával, když viděl, jak mi tryskem proudí potoky slzí. Ale byl grand, přispěchal s několika papírovými ubrousky a výbornou okurkou jako bonusem.
Pivo tu mají také dobré, umějí ho čepovat, zrovna tak zažene žízeň i nealkoholický kvas.
Na pódiích se střídaly soubory, od dětí po seniorskou generaci. Nejenže se zpívalo, ale i tančilo, náhodní známí se zastavili, udělali kolečko, nebo i se do sebe zaklesly dvojice, nikdo se nežinýroval. Pělo a tančilo se o sto sedm a půl, možná i více. Tu a tam jsem zaslechl i češtinu. Po desáté vzplály do pyramid vyrovnané kulatiny, i oheň patří ke slavnostem. Nevystupovaly jen folklorní soubory, na pódiu se střídaly i místní popové hvězdy. S velkým aplausem. Jen ta lotyština je pro nás nesrozumitelná.
Ač se dost pilo, nikdo v dohledu nebyl nametený, asi to umějí. O to hlučnější byla řada cizinců, kteří jednoznačně přijeli svlažit volátka svá. Ale dalo se to snést. Tři dny se slavilo, na trávnících u řeky do rána. Pak nastoupily uklízecí čety.
Další oslavy, v menším, proběhly i v centru.
Trhy, až zrak přecházel
Po celou sobotu na Starém Městě, převážně na Dómském náměstí, nabízeli farmáři své produkty. Nad čistotou a čerstvostí se sbíhaly sliny, snažil jsem se jich ochutnat co nejvíc. Vše výborné. K tomu se nabízely věnce na večer, různé květinové ozdoby, v Lotyšku je všudypřítomný jantar, tady ho byly snad tuny. A různé rukodělné výrobky, textil, dřevo, keramika.
Dobře bylo v Rize při letnicích roku 2018.
