Článek
Kostel patrona země sv. Leopolda patří mezi skvosty secese nejen u našich jižních sousedů, ale i v evropském měřítku. Byl postaven v letech 1904-1907 v areálu Dolnorakouského zemského sanatoria a pečovatelského ústavu pro nervově a duševně nemocné podle návrhu architekta Otto Wagnera, jednoho z nejdůležitějších a nejvlivnějších architektů Vídně té doby.
K nejvýraznějším vnějším rysům dominanty, stojící na samém vrcholu strmého pozemku s převýšením zhruba čtyřicet metrů, patří doslova zářící zlatá kopule, která připomíná byzantské památky. „Domácí“, tedy Vídeňané, tak právě kvůli kopuli připomínající polovinu citronu přezdívají Baumgartnerhöhe na Lemoniberg - citronovou horu.
Stavba má severo-jižní orientaci a čtvercový půdorys. Zajímavá je i bílá mramorová fasáda z kamene dovezeného sem z Carrary v severním Toskánsku. Vstup dovnitř „stráží“ čtyři andělé z bronzu na čelní stěně, které vyrobil Othmar Schimkowitz, na zvonici jsou umístěny velké sochy svatého Leopolda a svatého Severina od vídeňského sochaře Richarda Luksche.
Interiér kostela i jeho vybavení zcela zohledňuje účel stavby, tedy fakt, že je využíván především psychicky nemocnými. Wagner sem proto začlenil lékařský pokoj, toalety i nouzové východy.
Lavice, kterých je šest řad oproti obvyklým dvěma, jsou bezbariérové a mají oblé hrany, aby se co nejvíce předcházelo případným úrazům. Také podlaha se svažuje, i když ne tak prudce, jak tomu bývá v divadle.
Architekt myslel na nejmenší detaily, a tak například do kropenek kape voda po kapkách, aby se snížilo nebezpečí infekce a také, aby bylo v každém okamžiku vidět, co nemocný dělá, nemají zpovědnice dveře či závěsy.
Zvláštní atmosféru vytvářejí boční barevné vitráže v oknech na východní a západní stěně, jejichž autorem je Koloman Moser, a odborníci je považují za vrchol sklářského umění v období secese. Znázorňují sedm svatých a dovnitř jimi padá světlo, které není prudké ani neoslepuje, takže pacienty nedráždi a působí tak, aby se v něm lidé cítili dobře.
Slavnostního otevření kostela, které se uskutečnilo 8. října 1907, se zhostil arcivévoda Franz Ferdinand. Tento konzervativec neměl pro moderní Jugendstil v provedení Otty Wagnera pochopení, a proto jeho podíl na vzniku kostela vůbec nezmínil. Navíc mu prý už císařský dům nikdy nezadal žádnou zakázku.
A důležitá informace na závěr: pro prohlídky s průvodcem je kostel otevřen vždy o víkendech.
