Článek
V RC Srdíčko po dobu deseti měsíců působí jako stážistka v programu Evropské dobrovolnické služby budoucí učitelka estonského jazyka a literatury. Zapojila se do práce v dětské Maringoodce, v deskových hrách a dalších akcích pro mládež. Jedná se o výměnu zkušeností a poznávání estonské a naší kultury.
Třiadvacátý červen je významný národní estonský svátek, který je spojen s vítězstvím nad německými vojsky. Rael-Astrid poprvé slaví tento svátek v cizí zemi, a proto si připravila vzpomínkové vyprávění nejen pro členy RC Srdíčko, ale i pro širokou veřejnost. Programovou část besedy pojala obšírným výkladem geografického umístění, historie, současnosti včetně rozdílných zajímavostí Estonska a naší země s promítáním dokumentů k jednotlivým pasážím.
Nejdříve na mapě představila Estonsko jako nejsevernější pobaltskou zemi, jejíž hranice tvoří Baltské moře a Finský záliv, dále Rusko a Lotyšsko. Je nejmenší ze tří pobaltských republik. Na ploše 45 000 km čtverečních žije 1,5 milionu obyvatel, z toho 30 % v hlavním městě Tallinnu.
Dějiny dokládají první stopy známého osídlení od 9. století př. n. l. Po pádu carského Ruska v důsledku Velké říjnové revoluce vyhlásilo Estonsko 24. února 1918 nezávislost. Od roku 1940 se stalo Estonskou sovětskou socialistickou republikou a 20. srpna 1991 obnovilo svou nezávislost. Nyní je parlamentní republikou, v jejímž čele stojí prezident volený parlamentem. Hospodářství je založeno na službách, telekomunikacích, bankovnictví, elektrotechnickém, dřevozpracujícím a chemickém průmyslu. Významnou roli má rybolov.
Povinná školní docházka je devítiletá (od 7 do 16 let), dále následují tříletá gymnázia a odborné školy, poté univerzity a instituce vyššího vzdělávání s bakalářským, magisterským a doktorským studiem. Estonština je převážně fonetický jazyk, charakteristickým rysem výslovnosti je trojí délka hlásek - krátká, dlouhá a předlouhá. Podstatná jména a zájmena nemají gramatický rod, zato existuje 14 pádů.
Tuto oficiální část ukončila Rael-Astrid hrou na klávesy a zpěvem estonské hymny: Mu isamma, mu önn ja rööm (Má vlasti, mé štěstí a radosti).
Pokračováním byla estonská kuchyně. Základem je rybí a vepřové maso, brambory a veškerá sezonní zelenina. Pečivo se vyrábí především ze žitné mouky. Jako ochutnávka se podával dezert KAMA (kefírový nápoj s mletými semínky žita a ovsa) a od Rael-Astrid upečený estonský chléb.
V závěrečné besedě dotazy na zvláštnosti a rozdíly nebraly konce: na vánoce přicházejí skřítci a nadělují do bačkor na okně, typickým vánočním pokrmem je verivorst (obdoba české krvavé jitrnice), populární saunu má mnoho Estonců na zahradě. Pracovní doba začíná v 9 hodin, takže nemilým překvapením pro cizince u nás je, jak brzy vstáváme atd.
Protože Estonci slaví i 24. června Den sv. Jana, další oslava se odehrávala na zahradě, kde se u táboráku zpívalo, tančilo a hrály hry. Poslední ochutnávkou byly brambory zabalené do alobalu a upečené v popelu.