Článek
Karel Gott, Helena Vondráčková či Marta Kubišová – to jsou jména, jejichž hudební kariéra se začala psát na festivalu Bratislavská lyra.
Počátek hudebního festivalu Bratislavská lyra sahá do roku 1966, kdy se v Bratislavě rozezněly první tóny písně Mám rozprávkový dom v podání Karla Gotta, které znamenaly počátek hudebního fenoménu československé populární hudby. Písnička tehdy získala zlatou lyru, zatímco stříbro připadlo skladbě Oh baby, baby v interpretaci Marty Kubišové a Heleny Vondráčkové.
Už první ročník festivalu, o jehož vznik se přičinili na samém začátku především Ján Siváček a Pavol Zelenay, měl vysokou úroveň. Už poprvé přijely do Bratislavy soutěžit hvězdy, které na scéně už něco znamenaly – vedle již zmíněných interpretů to byli Waldemar Matuška, Václav Neckář, Eva Pilarová, Karel Hála, Pavel Novák, Zdeněk Sychra nebo Dušan Grúň.
Díky zapálení organizátorů a tvůrců se už krátce po svém startu stala Bratislavská lyra platformou pro soudobou populární hudbu a zároveň začala získávat i mezinárodní význam prostřednictvím československých a zahraničních účinkujících, od Uda Jürgense či Sandy Shaw přes skupinu The Shadows až po Julii Driscoll. Příběh zlaté éry hudebního fenoménu zastavila až okupace vojsk varšavské smlouvy v srpnu 1968.
„Televizní cyklus dokumentů Zlatá lyra je poctou organizátorů a všem těm, kteří navzdory náročným podmínkám prosadili založení a existenci festivalu,“ řekl k tomuto zcela mimořádnému projektu producent Patrik Pašš.
Cyklus ale není jen sledem událostí, které se váží výlučně k festivalu. Tvůrci si dali za cíl ukázat, jak charakter festivalu a jeho jednotlivé ročníky ovlivňuje celková společenská a politická situace, tak jak jeho tvář formovali v daném čase konkrétní jednotlivci, mezi které patřil i slovenský fotograf světového jméno Dežo Hoffman.
„Bylo neuvěřitelné sledovat, s jak velkým důvtipem museli pracovat organizátoři, aby získali některé umělce a mohli tak překonat různé překážky tehdejšího režimu,“ uvedl dramaturg Róbert Valovič.
Během výpovědí známých osobností – organizátorů, zpěváků, skladatelů i textařů - pracovali tvůrci i s velkým množstvím filmového archivního materiálu, ať už šlo o fotografie, bulletiny, poznámky. Práce na tvorbě samotného cyklu trvaly více než tři roky, avšak kompletace informací o Bratislavské lyře trvala dramaturgovi Róbertu Valovičovi téměř deset let.
Pátral v obrazových archivech Slovenské i České televize, Slovenského filmového ústavu, v materiálech Slovkoncertu archivovaných v Národním archivu SR, nahrával si rozhovory pamětníků, poslouchal stovky hodin zvukového záznamu z archivu Slovenského rozhlasu.
Desetidílný cyklus dokumentů Zlatá lyra v režii Petra Hledíka produkovala společnost TRIGON PRODUCTION v koprodukci s RTVS (Rozhlas a televízia Slovenska).