Článek
„Tady je zdravotníci ošetří nebo přesměrují na specialistu. Mohou se poradit s porodními asistentkami. I když přicházejí samy, nezůstanou napospas,“ zdůraznila Rauscherová, která je zároveň krajskou koordinátorkou psychosociální pomoci.
V Plzni, Rokycanech, Domažlicích a nově také v Klatovech navíc fungují tzv. UA pointy, což jsou nízkoprahové ambulance pro válečné uprchlíky.
„Některé ženy pak přesměrujeme na gynekologicko-porodnickou kliniku. Dosud se na naše odborníky obrátilo šest těhotných žen. Měly bolesti nebo podezření, že jim odtekla plodová voda,“ nastínila mluvčí plzeňské fakultní nemocnice Gabriela Levorová.
Pocity viny i deprese
Doplnila, že právě na tomto oddělení už matky, jež prchly z Ukrajiny, přivedly na svět dvě miminka. Další novorozence evidují ve Stodu či v Klatovech.
Psychiatr: Deziluze se vkrádá, ale Ukrajina platí krví, my jen penězi
V některých případech však cizinky požádaly o potrat. První zákroky už provedli doktoři v plzeňské Mulačově nemocnici. „Zatím jde řádově o jednotky výkonů. Předpokládáme ale, že jejich počet bude narůstat,“ sdělila mluvčí Eva Milerová. Ve fakultní nemocnici šlo zatím pouze o jeden případ.
Na tamějším gynekologicko-porodnickém oddělení pracovala osm let psycholožka Vlasta Romanová. Ve své praxi se mimo jiné setkávala s pacientkami, které se rozhodly pro potrat.
„Skutečně to pro ně bylo těžké, někdy se dostavily pocity viny nebo i deprese. A nyní u žen, které utekly před válkou, je vše ještě komplikovanější. Chtějí zabezpečit své dítě a mají vůči němu obrovský pocit zodpovědnosti. Nemají oporu v partnerovi, který zůstal ve vlasti,“ nastínila.
Jak čelit nejistotě v pohnuté době
Resort zdravotnictví rozhodl, že Ukrajinky mohou o umělé přerušení těhotenství požádat, mají-li dočasnou ochranu či vízum na více než 90 dní. Zákrok je placený a jeho cena se pohybuje v řádech tisíců korun.