Článek
V rozhovoru pro německou televizní stanici ZDF to v pátek potvrdil ukrajinský velvyslanec v Berlíně Oleksij Makejev s tím, že jednání o ukončení války se musí účastnit také zástupci Ukrajiny a Evropské unie.
Pokud by Trump podpořil ruské územní požadavky nebo vyloučil budoucí členství Ukrajiny v NATO, znamenalo by to podle Makejeva, že vyhraje právo silnějšího. „Jestliže zavládne v Evropě nespravedlnost namísto mezinárodního práva, pak se nebude nikdo v Evropě cítit bezpečnější,“ varoval ukrajinský diplomat.
„Válku začalo Rusko a Rusko také za to musí dostat účet. Je velmi důležité, aby při všech vyjednáváních byla k ústupkům tlačena Moskva, nikoli Ukrajina,“ dodal velvyslanec.
Makejev současně potvrdil zájem své země na přímých jednáních s Ruskem a obvinil Moskvu, že se tomu brání. „My jsme pro, ale Putin má z přímých rozhovorů strach a pokouší se hrát o čas,“ řekl.
Také noc ze čtvrtka na pátek podle něj ukázala, že Rusko nemá o mír žádný zájem. „Tuto noc (na pátek) byla Ukrajina opět ostřelována drony, sirény hučely i v Kyjevě,“ uvedl Makejev.
USA a Rusko se předběžně dohodly na osobní schůzce svých prezidentů, která by se mohla podle některých zdrojů uskutečnit už příští týden. Představa Američanů je taková, že by po jednání Trumpa s Putinem následovalo jejich setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Kremlu ale tvrdí, že pro schůzku se Zelenským zatím „nejsou podmínky“.
Podle tiskové agentury Bloomberg připravují USA a Rusko dohodu o příměří, která stvrdí ruské územní zisky na východní Ukrajině. Putin požaduje kontrolu nad celým ukrajinským Donbasem, Krymem a těmi částmi Chersonské i Záporožské oblasti, které už jeho vojska okupují. Bloomberg současně poznamenává, že zatím vůbec není jasné, jestli s věcí bude souhlasit Ukrajina a také její evropští spojenci.
