Článek
Otázka území je od začátku války tím nejpalčivějším tématem zejména pro Ukrajince. Rusko od počátku požaduje, aby mu Ukrajina bez boje odevzdala část svého území. Po Ukrajině to ale požadují i Spojené státy americké, které se domnívají, že bez odevzdání Donbasu nemůže nikdy dojít k mírové dohodě.
Podle britského deníku je Witkoff, který nemá žádné předchozí diplomatické zkušenosti, přímo „posedlý“ myšlenkou, že „pokud Kyjev předá Moskvě zbývajících 25 procent východní části Doněcké oblasti, kterou kontroluje, mohlo by být dosaženo spravedlivého míru a mohlo by se zabránit delší a ničivější válce“, uvedli dva vysoce postavení ukrajinští představitelé.
Ukrajina a její evropští představitelé to ale odmítají. Mnozí namítají, že se bude opakovat rok 1938, kdy spojenci souhlasili s tím, že Československo postoupí nacistickému Německu Sudety. Rok poté začala druhá světová válka, když Německo napadlo Polsko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně uvedl, že Ukrajina nikdy Rusku žádné území neodevzdá. Podle něj k tomu ani není k dispozici potřebná legislativa, odporuje to i ukrajinské ústavě.
Jeho americký protějšek Donald Trump nedávno uvedl, že Ukrajina „nemá žádné karty“, a pokud odmítne to, co on považuje za rozumné územní ústupky, může v příštím roce v boji ztratit ještě mnohem více. Rusko přitom chce Donbas dobýt už od roku 2014 a za poslední rok se mu nepodařilo získat ani celý Pokrovsk, a to i přesto, že na tomto jediném úseku fronty ztratilo desítky tisíc vojáků.
Podle odhadů expertů by Rusku trvalo dobýt celý Donbas nejméně do konce roku 2026, jiní hovoří ještě o delším časovém horizontu. Zelenskyj v srpnu uvedl, že by to Rusům na základě jejich předchozích úspěchů trvalo další čtyři roky, napsal tehdy list The Kyiv Independent.