Většina Rusů je proti jadernému útoku na Ukrajinu či Západ

Téměř tři čtvrtiny oslovených Rusů (74 %) považují použití jaderných zbraní za nepřijatelné bez ohledu na vývoj situace na bitevním poli na Ruskem okupované části Ukrajiny.

Desetina respondentů na druhé straně nemá s jaderným útokem na Ukrajinu či Západ problém. Pro použití jaderných zbraní „jen“ v případě nepříznivého vývoje válečného konfliktu se vyslovilo pět procent oslovených Rusů.

Ze zmiňovaného průzkumu podle RT.com dále vyplývá, že pro použití jadrných zbraní jsou spíše muži, Rusové středního a staršího věku. Ženy, mladší lidé a respondenti s vyšším vzděláním se spíš staví proti.

Debatu o možnosti použití jaderných zbraní Ruskem vůči Ukrajině či západním zemím naposledy rozvířil článek Sergeje Karaganova, vysokoškolského profesora a čestného předsedy prezidia ruské Rady pro vnější a obrannou politiku, který na začátku června v časopisu Profil vyzval k preventivnímu svržení atomové zbraně na Evropu.

Karaganov napsal, že by Rusko mělo z preventivních důvodů udeřit atomovou zbraní někde v Evropě. „Třeba na polské město Poznaň. Jen tak se zabrání globálnímu termonukleárnímu konfliktu,“ napsal Karagnov s tím, že Spojeným státům by takový úder nestál za jadernou odpověď, a tudíž by se Kremlu vyplatil.

Pro krajní řešení geopolitického konfliktu se před Kraganovem vyjádřily i další veřejně činné osoby.

Oficiální stanovisko Moskvy, které po diskusi kolem citovaného článku zopakovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, ale zůstává takové, že Rusko použije jaderné zbraně jen v případě existenčního ohrožení nebo použití zbraní hromadného ničení nepřítelem.

Do otevřené polemiky „s řadou ruských politologů pobízejících k omezenému použití jaderné zbraně“ se pustili také experti z Centra mezinárodní bezpečnosti Ruské akademie věd. Autoři předně usuzují, že jde o alternativní názor, neboť ruský jaderný manuál s možností „preventivního“ úderu nepočítá, což podle nich opakovaně sdělil šéf Kremlu Vladimir Putin. Nezmiňuje jej nová ruská koncepce zahraniční politiky ani vojenská doktrína.

Obavy z možného nasazení atomové zbraně nicméně rozvířil sám Putin už před lety v rozhovoru pro dokument Světové uspořádání 2018. „Pokud se někdo rozhodl, že zničí Rusko, vzniká nám zákonné právo na odpověď. Ano, bude to pro lidstvo globální katastrofa. Pro svět to bude globální katastrofa. Ale já si přece jen, jako občan Ruska a hlava ruského státu, v tomto případě kladu otázku: ,K čemu potřebujeme svět, když v něm nebude Rusko?‘“ řekl tehdy ruský prezident.