Ekologický spolek brojil proti kanalizaci na Klatovsku. Žádná ochrana přírody, ale kšeft, vpálily mu soudy

Spolek tvrdil, že stavba je nebezpečná pro životní prostředí a ohrožuje zdraví lidí. Její legalizace proto podle něj zasáhla do jeho práva na příznivé životní prostředí.

Žalobu loni v srpnu smetl ze stolu plzeňský krajský soud. Dospěl k závěru, že Medvěd není ekologickým spolkem za účelem ochrany přírody, a není tak oprávněný k podání žaloby. Jeho rozhodnutí nyní potvrdil i Nejvyšší správní soud v Brně, když zamítl kasační stížnost spolku.

„Žalobce nedokázal konkretizovat své aktivity související s ochranou životního prostředí. A jelikož cílem spolku není ochrana přírody a krajiny, nemůže mít kolaudační rozhodnutí důsledky pro dosahování jeho cílů. Tím pádem nebyla splněna nutná podmínka pro oprávněnost k podání správní žaloby,“ konstatoval v rozsudku Nejvyšší správní soud.

Podle něj se situace spíše jeví tak, že se žalobce svým postupem snažil obejít správní orgány a domoci se zrušení kolaudačního rozhodnutí v řízení před soudy. „Zprávy, kterými žalobce dokládal aktivitu za účelem ochrany životního prostředí, nasvědčují naopak tomu, že středem jeho zájmu je hospodářská činnost jiných subjektů bez ohledu na souvislost takové činnosti se životním prostředím,“ dodal NSS.

Už krajský soud ve svém verdiktu konstatoval, že žádná konkrétní činnost, kterou by spolek Medvěd od svého vzniku v roce 2016 skutečně soustavněji vyvíjel směrem k ochraně životního prostředí, nebyla prokázána vyjma stavby kanalizace v Předslavi. V této souvislosti upozornil na to, že za jeho aktivitou mohou být ekonomické zájmy některých jeho členů.

Spolek v žalobě upozorňoval především na uložení odpadu s údajně nadlimitním množstvím nebezpečných látek mimo oficiální skládku v lesním porostu nedaleko obce. „Žalobce upínal zájem na materiál z výkopových prací, což v očích soudu neprokazuje, že hlavním motivem a posláním žalobce byla skutečně ochrana životního prostředí na Klatovsku,“ upozornil předseda senátu Lukáš Pišvejc.

„Nijak nám neobjasnil, proč je ve své činnosti tak úzce specializován pouze na tento typ odpadu, který nepatří mezi ty nejnebezpečnější a nejpalčivější z hlediska aktuálních problémů v oblasti ochrany životního prostředí,“ pokračoval Pišvejc.

V této souvislosti krajský soud upozornil na provázanost žalobce se stavebním koncernem BSG, který sídlí a má výrobní haly právě v obci Předslav. „Zájmem žalobce o stavební odpad stejně tak mohou být například ekonomické zájmy některých jeho členů, zejména jeho zakladatele či stávajícího předsedy spolku, coby osoby řídící koncern BSG,“ vysvětlil předseda senátu.

Že se lidé z BSG o výkopovou zeminu zajímali, potvrdil už dříve starosta Předslavi Miloslav Kreuzer. „Chtěli, aby obec ukládala odpad na jejich skládku. S realizační firmou se ale nedokázali domluvit na ceně. Stavebník nakonec zřídil meziskládku na pozemku v sousední obci patřícím do naší správy. Odtud odpad po skončení stavby odvezl,“ sdělil starosta.

V průběhu řízení před krajským soudem nastal také nečekaný zvrat. Žalovaný správní orgán, v tomto případě Městský úřad v Klatovech, který vydal kolaudační rozhodnutí, obrátil o sto osmdesát stupňů, když se přiklonil na stranu spolku a souhlasil se zrušením rozhodnutí. Došlo k tomu po výměně klíčového úředníka na odboru životního prostředí, který změnu postoje k věci inicioval.

Soud tento postup označil za značně nestandardní. „Ve svém původním vyjádření žalovaný správní orgán odmítl všechny námitky, kterými žalobce dovozoval nezákonnost vydaného kolaudačního rozhodnutí. Uvedl, že zjišťoval skutečný stav kanalizace a nepřistoupil k pouhému formálnímu udělení kolaudačního souhlasu,“ upozornil předseda senátu.

O to více soud překvapilo, když úřad následně změnil své stanovisko s tím, že vyhověním žalobě bude napraven současný nezákonný a neakceptovatelný právní stav. „Žalovaný tvrdil, že obdržel nové podklady, aniž by je ale blíž specifikoval, z jakého zdroje a kdy je získal. Rovněž neinicioval přezkumné řízení, což by bylo očekávaným postupem u správního orgánu, který nabyl dojmu, že jím vydané rozhodnutí je nezákonné,“ podotkl Pišvejc a zdůraznil, že soud tuto změnu stanoviska žalovaného posoudil jako nevěrohodnou a odmítl přistoupit k posouzení dané věci způsobem, který si zjevně představoval žalobce i žalovaný.

Podle soudu byla kolaudovanou stavbou kanalizace, tedy stavba ve veřejném zájmu, která má přispět k ochraně životního prostředí. „Tudíž z povahy věci samé je značně nepravděpodobné, že realizací předmětné stavby byly negativně dotčeny na právu na příznivé životní prostředí osoby mající vztah k této obci. Městský úřad Klatovy coby správní orgán v rámci kolaudačního řízení dodržel zákonný postup a stavba byla provedena podle projektové dokumentace, přičemž nebylo před vydáním kolaudačního rozhodnutí prokázáno, že ohrožuje veřejné zdraví a životní prostředí,“ stojí dále v rozsudku, v němž soud také připomněl, že i krajský úřad v rámci přezkumného řízení dospěl k závěru, že kolaudační řízení bylo vedeno v souladu se zákonem a je srozumitelné a přesvědčivé.

V závěru soud upozornil na to, že pozoruje narůstající trend podávání správních žalob ze strany spolků, které se prezentují jako ekologické, ačkoliv se v průběhu řízení ukáže, že mívají pouze úzký okruh svých členů, které spojují příbuzenské či podnikatelské vztahy, a ve skutečnosti žádné ekologické či osvětové aktivity nevyvíjejí.

„Takové spolky jsou naopak úzce zaměřeny na konkrétní projekty, které jsou předmětem zpravidla ekonomických či majetkových zájmů členů, kteří v takovém spolku mají rozhodující vliv,“ doplnil soud.