Hlavní obsah

Ukrajinská státní televize umlčuje opozici

Kyjev

Ukrajinská politika po více než 3,5 letech ruské agresivní války prochází krizí, kterou umocňuje fakt, že ve státních kanálech opozice téměř vůbec nedostává prostor. Monitorovací skupina detector.media uvedla, že v posledním týdnu dostali pozvánku ve 4/5 případů vládní poslanci, kdežto opozice jen asi v pětině případů. Na tento nepoměr upozornil poslanec opoziční strany Evropská solidarita Oleksij Hončarenko, který nepřímo uvedl, že jde o narušování svobody projevu. Na tento problém poukázala i Evropská unie, podle níž je potřeba, aby jej Ukrajina vyřešila v rámci přístupového jednání.

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě, 12. března 2025

Článek

Na Ukrajině se krátce po začátku plnohodnotné ruské agresivní války sjednotilo několik televizí a začalo vysílat pouze jeden zpravodajský program: Jedyni novyny (Jednotné zprávy), známý též jednoduše jako telethon. Stát se tak rozhodl pro to, aby lidé měli co nejpřesnější informace o válce a aby se vyhnuli ruským dezinformacím. Financován je pak tento kanál ze státního rozpočtu.

Jak ale uvedla monitorovací skupina detector.media, zástup opozice je v tomto kanálu tristní, a to jen něco kolem dvaceti procent.

„Celkem bylo v tomto týdnu (od 29. září do 5. října) pozváno na telethon 22 poslanců, z toho 17 jich bylo pro (vládní stranu) Sluha národa,“ uvedla skupina.

Poměr 80 ku 20 je přitom dlouhodobý, uvedl Hončarenko. „Ne každý se však (v telethonu) může vyjádřit: více než 80 % hostů jsou členové vládní strany, zatímco opozice je téměř nepřítomná,“ napsal na síti X. „Takto tedy vypadá svoboda projevu,“ dodal.

Detector.media, která dennodenně sleduje zastoupení opozice a vládních stran v telethonu, každý týden vydává článek. Ve většině pak uvádí, že Sluha národa, vládní strana prezidenta Volodymyra Zelenského, má větší zastoupení, obvykle více než 70 procent, někdy však i přes 80.

Hončarenkova Evropská solidarita je jednou z opozičních sil, jejímž předsedou je exprezident Petro Porošenko. Ačkoli není proruská a v názorech na válku na Ukrajině je se Zelenským jednotná, kritizuje současné ukrajinské vedení například z nedostatku politické plurality a konsolidace vlády nebo z restrikcí ohledně výjezdů opozice do zahraničí.

Kritika od EU

Hončarenkova slova a reporty monitorovací skupiny podporuje i Evropská unie, do níž se Ukrajina chce co nejdříve dostat. Ta v dokumentu „Sdělní o politice rozšíření EU“ z roku 2024 píše: „Je nesmírně důležité pro odolnost demokracie, aby ve společnosti existoval politický dialog s opozicí,“ píše mimo jiné EU. „Parlamentní opozice musí být schopna plnit svoji funkci,“ dodává.

Výběr článků

Načítám