Článek
Nejpatrnější je projev „ropné krize“, o které píše i Atlantic Council (termín je v článku používán jako zažitý, i když jde o benzínovou krizi, pozn. red.) na okupovaném Krymu a na Dálném východě, zejména v Chabarovském kraji. V Kurilském okrese na Sachalinu si mohl jedinec od 20. srpna koupit jen deset litrů benzínu, uvedl web Daily News Hungary. Šéf Kurilského okruhu Konstantin Istomin uvedl, že prodej AI-92 byl zastaven.
Rusy dosazená správa okupované části Chersonské oblasti v úterý oznámila, že očekává výpadky dodávek benzínů AI-92 a AI-95 a že kvůli tomu stoupají jejich ceny. V příspěvku na Telegramu zdůraznila, že ruské vedení podniká příslušná opatření - zákaz vývozu automobilových benzinů byl prodloužen do konce října, což by mělo přispět ke stabilizaci situace.
O výpadcích dodávek benzínů AI-92 a AI-95 na okupované části Luhanské oblasti informoval i její ukrajinský vojensko-civilní správce Oleksij Charčenko.
Ceny stoupají
Ceny u pump stoupají. V třetím srpnovém týdnu se neprémiový benzín A-92 u pump prodával na 59,5 rublu (15,24 koruny), zatímco v půlce července to bylo 58,5 rublu (14,99 koruny). Každý týden letos rostou ceny o 15 až 25 kopějek, uvedla Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
Ve Vladivostoku se cena benzínu A-92 vyšplhala na 61,73 rublu (15,8 koruny), 95oktanového na 62,6 rublu a prémiového 98oktanového na 77,6 rublu. V Moskvě stál na konci srpna litr 95oktanového benzínu podle typu 66 až 67 rublů a stooktanového 70,65 rublu (18,1 koruny).
Na dálném východě v Primorské oblasti u hranic s KLDR se však na pumpách litr prodával i za 78 rublů. Cena benzínu se od loňska zvýšila o desetinu a výrazně přispívá k inflaci. Ta letos klesla na 4,2 procenta, ovšem ceny benzínu letos stouply o 5,7 procenta.
Z místních problémů se postupně stává problém celostátní. Je to navzdory cenzuře patrné i z místních médií, která informují třeba o zákazu prodeje benzínu soukromníkům v některých oblastech. Že jde o krizi, ukazuje fakt, že koncové ceny stoupají, i když velkoobchodní ceny, které do půlky srpna kontinuálně rostly na 53,5 rublu za litr A-92, se nyní zastavily a dokonce poklesly.
Příčiny krize
Příčin krize je více. V létě každoročně stoupá poptávka po benzínu. Provádějí se také plánované odstávky výroby kvůli údržbě, ale podíl na tom mají i ukrajinské útoky drony, kterých přibylo a jejichž podoba se změnila.
Rafinérie byly už loni terčem útoků drony, většinou však na každou zaútočil jen jeden. I když způsobil škody a vyvolal požár, nebyly nikdy škody tak závažné jako letos. Byť nebyly bez následků a kapacita zasažených rafinérií často poklesla, většinou se je podařilo opravit během několika týdnů.
Útoky, které začaly 2. srpna, jsou ale jiné. Ukrajinci mají více dronů a vysílají ve skupinách. Opakovaně také útočí na už zasažené rafinérie, což ztěžuje jejich opravu.
V srpnu byly zasaženy rafinérie u měst Uchta, Rjazaň, Saratov a Volgograd. Zasaženy byly i tři rafinérie u Samary (samarská, syzranská a novokujbyševská). Opakovaně byly napadeny rafinérie v Rostovu na Donu a v Krasnodaru, které jsou prioritně zaměřené na export. Ten je ale nyní zakázán a zákaz byl prodloužen o měsíc.
Útoky na rafinérie od Rjazaně do Volgogradu ale mají dopad na zásobování benzínem na západě země v době, kdy je po něm největší poptávka, jak lidé míří na dovolenou.
K růstu poptávky po benzínu však přispěly útoky drony ještě jedním způsobem. Opakovaně byly kvůli nim rušeny lety a lidé tak dávali přednost cestování autem. Ruské ropné firmy také kvůli vysokým úrokovým sazbám musely opustit tradici, že nakupují hodně benzínu na konci zimy a na jaře, kdy je jeho cena nižší, a prodávají ho pak s větším ziskem v létě.
Aby Rusko nemohlo výpadky dodávek benzínu řešit dovozy z Běloruska, Ukrajinci zaútočili také na přečerpávací stanice na ropovodu Družba. Škody na Družbě se ale podařilo opravit během dvou dnů.
Válečnou mašinérii útoky nezastavují
Útoky na rafinérie mají především dopad na občany, ale ne na nákladní dopravu nebo na pohyb vojenské techniky. Tu pohánějí většinou dieselové motory. I když při zásazích destilačních jednotek mají útoky vliv i na snižující se produkci nafty, té má Rusko stále přebytek.
Krev v podobě paliv ruské ekonomice a hlavně armádě nechybí a ani zatím chybět nebude. Růst cen benzínu ale komplikuje ruské centrální bance snahu udržet pod kontrolou inflaci. Navíc vyvolává nespokojenost.
Nezávislí experti tvrdí, že k řešení krize jsou potřeba tři opatření. Jedním je lepší zabezpečení rafinérií proti útokům dronů, což se Rusku nedaří. Dalším je tvrdší regulace včetně rozšíření restrikcí na prodeje paliv a posledním uvolnění mezinárodních sankcí. Mnohé petrochemické továrny používají technologie ze Západu. Ruské vedení zatím dává najevo optimismus, že po všech opravách bude na konci září benzínu dost.
Ukrajinská armáda od začátku srpna udeřila na nejméně deset ruských ropných rafinérií. Před útoky z noci na čtvrtek jimi ochromila nejméně 17 procent ruské produkce, uvedla agentura Reuters. Kvůli nedostatku benzínu se pak na několika místech v Rusku stály fronty, jinde benzin nebyl dostupný vůbec.
