Článek
„Přesně zacílené útoky vyřadí rafinérie z provozu na delší dobu a pro Moskvu se nakonec stávají nákladnějšími,“ uvedl FT s odvoláním na ukrajinské vojáky zapojené v těchto operacích.
Výběr cílů podle dronových operátorů vychází z technické analýzy, kterou jednotkám dodávají energetičtí inženýři a další odborníci. „Ti jim vysvětlují, které součásti jsou pro provoz rafinérií nepostradatelné a jejichž výměna bude časově nejnáročnější,“ citovala FT agentura Unian.
Rusko i Ukrajina používají podobné energetické systémy sovětské konstrukce, proto mají jak ukrajinští, tak ruští inženýři důkladnou znalost průmyslových procesů.
Každý dronový úder tak má několik předem vybraných cílů. V případě silné protivzdušné obrany nebo navigačních problémů vojáci přesměrují útok na náhradní cíle, než aby mise skončila neúspěšně.
Stále se však odehrávají i údery na velká ropná skladovací zařízení, jako například v úterý, kdy drony zasáhly sklad státních ropných rezerv v republice Udmurtsko, při kterých se používají tříštivé nálože.
Zasahují kritické uzly
Ukrajinci zároveň pojali ruskou energetickou strukturu jako propojenou síť, kdy zasažení kritických uzlů znásobuje výsledky útoků.
„Zmapováním vzájemných závislostí mezi rafinériemi, rozvodnami a elektrickým vedením identifikují ukrajinští plánovači uzlové body, kde i relativně malá bojová hlavice může způsobit poruchy, jejichž dopad daleko přesahuje původní zónu výbuchu,“ poznamenal FT.
Ukrajinské jednotky vybavené drony rovněž začaly provádět opakované údery na stejná klíčová zařízení ještě před dokončením oprav, aby zabránily obnovení provozu.
V řadě částí Ruska způsobily ukrajinské útoky podle médií palivovou krizi. Téměř všechny ruské regiony zavedly od června omezení prodeje pohonných hmot - většinou limitovaly množství paliva, které si mohl koupit jeden zákazník.
Ruská vláda se snaží nedostatek pohonných hmot řešit mimo jiné zákazem vývozu benzinu, nafty a leteckého paliva. Rusko rovněž zvyšuje dovoz pohonných hmot ze zahraničí.
