Článek
Evropská unie v současnosti jedná o reparační půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard euro (3,4 bilionu korun) z ruských státních aktiv zmražených západními sankcemi. V jednáních ovšem zatím nepanuje shoda, přičemž nejvýrazněji se proti tomuto plánu staví Belgie.
Právě ta má ruská aktiva v držení a nechce, aby byla jediným státem, který se vystaví hrozbě ruské odvety, a od ostatních členů unie proto požaduje finanční a právní záruky, informuje list The Financial Times.
„Mezi evropskými státy stále probíhají nějaké diskuse… ale stanoviskem naší vlády je, že tyto finance pocházející ze zmražených ruských aktiv musíme obdržet,“ okomentoval jednání Kava.
Dalším probíraným tématem je, jak by měla Ukrajina s poskytnutými penězi naložit. Německý kancléř Friedrich Merz například napsal komentář, v němž uvedl, že by měly být použity pouze k nákupu zbraní. Francie pak požaduje, aby Kyjev za tyto peníze nakoupil zbraně evropské výroby. Že by alespoň část peněz měla jít na nákup evropských zbraní, uvedla i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Potřebujeme pokrýt rozpočtový deficit
„Potřebujeme různé věci. Potřebujeme pokrýt rozpočtový deficit a ne jen financovat naše výdaje na bezpečnost spojené s válkou. Jsou tu i sociální závazky ukrajinské vlády vůči občanům,“ uvedl Kava, který upřesnil, že zmíněnými závazky má na mysli například důchody nebo výplaty státních zaměstnanců.
Ukrajinský rozpočet na příští rok vyžaduje o přibližně 23 miliard dolarů (476,1 miliardy korun) více, než má Ukrajina k dispozici. Kyjev proto požádal i o nový program Mezinárodního měnového fondu.
Krom toho ukrajinské vedení též pomýšlí na pokrytí poválečné rekonstrukce země. „Na osvobozených územích musíme občanům navrátit podmínky vhodné k životu. Jednáme s našimi partnery, kteří Ukrajinu tradičně podporují, a doufáme, že najdeme řešení,“ dodal Kava.
