Článek
„(Ukrajinci) jsou, na určitou dobu, ochotni uzavřít příměří na místě (současné frontové linii). Jsou také ochotni zřídit demilitarizovanou zónu. V podstatě řekli, že my ustoupíme o 15 kilometrů, vy, Rusové, ustoupíte o 15 kilometrů, a dostaneme 30kilometrovou zónu, kterou můžete sledovat a můžete skutečně říct, jestli došlo k porušení (příměří),“ řekl Kellogg v rozhovoru pro americkou stanici Fox News.
Kellogg dále uvedl, že ačkoli by došlo ke zmrazení fronty, ani USA, ani Ukrajina by neuznaly okupovaná území za ruská. Dodal, že časem by se tato území mohla po vzoru Pobaltí nebo Německa vrátit zpět Ukrajině.
„My jsme nikdy de iure neuznali, že (Pobaltí) ovládl Sovětský svaz. Řekli jsme, že se to časem změní. A to tak trochu říkáme Ukrajincům. Když se podíváte, co se stalo Německu, vždycky chtěli sjednocené Německo po druhé světové válce. Nedostali ho hned, ale nakonec ho dostali,“ vysvětlil.
V reakci na Kelloggova slova mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko od Ukrajiny prozatím neslyšelo žádná slova o tom, že by chtěla zřídit demilitarizovanou zónu.
„V tomto smyslu nebylo ze strany Kyjeva učiněno jediné prohlášení,“ řekl Peskov podle agentury TASS na otázku, zda je Rusko připraveno zvážit odpovídající návrh ukrajinské strany.
Koalice ochotných na západ od Dněpru
Americký zmocněnec v rozhovoru také zmínil koalici ochotných, kterou vede Spojené království, Francie a podle něho i Německo.
„Máte tu koalici ochotných, což jsou Britové, Francouzi a Němci a nejméně dalších 12 zemí, které jsou ochotny umístit své síly západně od řeky Dněpr, nikoli na východ,“ řekl.
Ukrajina už v březnu souhlasila s bezpodmínečným třicetidenním příměřím, které navrhly Spojené státy. Rusko jej ovšem odmítlo. Kellogg řekl, že pokud by se obě země na tomto příměří dohodly, tak věří, že by se prodloužilo, protože by už ani jedna strana nechtěla „válku restartovat“.
Kellogg o plánu zmrazit frontu a na západ od řeky Dněpr rozmístit vojáky z koalice ochotných mluvil už v první polovině dubna. Tehdy nastínil, že by se to mohlo udělat po vzoru Německa za druhé světové války.
„Mohli byste to udělat skoro tak, jako se to stalo s Berlínem po druhé světové válce, kdy jsme měli ruskou (sovětskou) zónu, francouzskou a britskou zónu a americkou zónu,“ sdělil deníku The Times.
Řekl, že by západní jednotky mohly kontrolovat dodržování míru na západ od řeky Dněpr, čímž by podle něho Moskvu „vůbec neprovokovaly“. Tato řeka by zároveň mohla na jihu fungovat jako hranice mezi územím okupovaným Ruskem a územím, které má pod kontrolou Ukrajina.
Ukrajinská armáda by byla nasazena od Záporoží přes Dnipro a severozápadně směrem na Kyjev až k běloruským hranicím, čímž by oddělovala západní jednotky.
Ruská federace, jež na Ukrajinu už třetím rokem soustavně útočí, jakékoli západní jednotky na Ukrajině odmítá a hrozí, že by taková situace mohla vést ke třetí světové válce. Ukrajina i západní představitelé naproti tomu zdůrazňují, že Moskva nemá žádné právo určovat, kdo na příměří bude dohlížet nebo koho si Ukrajina na své území pozve.
