Článek
Mezi cíle patří státní ruský energetický gigant Gazprom a hlavní subjekty zapojené do odvětví přírodních zdrojů a bankovnictví, řekl Reuters představitel administrativy, který stejně jako ostatní zdroje požádal o anonymitu. I podle něj ale stále není jasné, zda sankce podepíše Trump, „jehož sympatie k prohlášením a činům Moskvy ustoupily frustraci z toho, že ruský vládce Vladimir Putin ignoruje jeho výzvy k příměří a mírovým rozhovorům“.
Americká Rada národní bezpečnosti se podle tohoto zdroje „snaží koordinovat soubor represivnějších opatření proti Rusku“. „Tohle ale musí podepsat Trump,“ dodal zdroj.
Ukrajina a její spojenci naléhají na USA, aby zvýšily tlak na Moskvu, mimo jiné i prostřednictvím dalších omezení vývozu energie a příjmů z ropy, a donutily ji k příměří za podmínek navržených Trumpem. USA a Evropská unie již od rozsáhlé invaze v únoru 2022 uvalily na Moskvu bezprecedentní sankce, ale Putina k zastavení bojů nedokázaly donutit, píše Bloomberg.
Agentura připomíná náhlé odstavení Trumpova poradce pro národní bezpečnost Mika Waltze a jmenování jeho prozatímního náhradníka ministra zahraničí Marca Rubia .
„Mohlo by to pomoci zefektivnit strategii USA s Rubiem v obou funkcích, jelikož přístup Bílého domu k Ukrajině byl ovlivněn různými myšlenkami vysokých představitelů, včetně (vyjednavače s Ruskem Steva) Witkoffa, který je vnímán jako sympatizující s ruskými postoji,“ uvedl Bloomberg.
Moskva dosud odmítá akceptovat požadavky USA na trvalé příměří a Putin zachovává maximalistické postoje, včetně toho, že Rusko získá kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými regiony, které plně neokupuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím souhlasil s nerostnou dohodou, aby si udržel Trumpovu podporu, a podpořil výzvy k bezpodmínečnému příměří v délce nejméně 30 dnů, připomíná Bloomberg.
USA chtějí vycouvat?
Americký viceprezident J. D. Vance , jenž tlačil na Evropu, aby si sama řídila regionální bezpečnost, ve čtvrtečním rozhovoru uvedl, že se Trumpovi podařilo proces nastartovat, ale že teď je na Kyjevě a Moskvě, aby se dohodly.
Americké ministerstvo zahraničí navíc v pátek oznámilo, že Washington „změní svůj přístup“ k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Chystá se zaujmout méně aktivní roli, ale nebude se „distancovat od problému“, uvedla mluvčí ministerstva Tammy Bruceová. Upřesnila, že nyní musí Kyjev a Moskva předložit konkrétní návrhy na ukončení války.
Spojené státy podle Bruceové už nebudou vystupovat jako prostředník. „Metodika toho, jak přispíváme (k ukončení války na Ukrajině), se změní, nebudeme mediátory. Jsme odhodláni dělat, co můžeme. Ale nebudeme neustále připraveni létat po celém světě a zprostředkovávat schůzky. Teď už to je mezi oběma stranami,“ řekla mluvčí podle listu Ukrajinska pravda.
Trump, který usiluje o ukončení války a zahájení širší změny ekonomických vztahů mezi USA a Ruskem, již podle Bloombergu dříve pohrozil sankcemi vůči Moskvě, pokud se Putin vážně nezapojí do mírových rozhovorů.
Drtivé nové sankce
Na svém účtu Truth Social minulý týden po setkání se Zelenským navíc ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby přestal s útoky na civilní cíle na Ukrajině. „To mě vede k domněnce, že možná nechce zastavit válku,“ uvedl Trump a naznačil, že by se mohl zaměřit na ruský bankovní sektor nebo uvalit takzvané sekundární sankce.
Americký senátor Lindsey Graham, spojenec Trumpa, podle Bloombergu začátkem tohoto týdne prohlásil, že má podporu 72 kolegů pro návrh zákona, který by zavedl „drtivé“ nové sankce proti Rusku, pokud Putin nezahájí seriózní rozhovory o zastavení války.
Mezi tyto sankce by patřilo 500% clo na dovoz ze zemí, které kupují ruskou ropu, ropné produkty, zemní plyn nebo uran, uvádí se v návrhu zákona.
