Článek
„Samozřejmě se diskutovalo o tématu přímého kontaktu a o tématu pokračování přímých kontaktů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ odpověděl Peskov novinářům na otázku, zda se během telefonátu hovořilo o možném uspořádání bilaterálního setkání ruského a ukrajinského prezidenta. Na doplňující dotaz, zda se diskutovalo o schůzce na nejvyšší úrovni, Peskov přisvědčil bez dalších podrobností.
Ruská a ukrajinská delegace se – poprvé po více než třech letech – setkala minulý pátek v Istanbulu. O tom, kde se uskuteční další jednání, se dosud nerozhodlo, uvedl Peskov v souvislosti s nabídkou Vatikánu být místem pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem.
Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters uvedl, že by bylo skvělé, kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu, a dodal, že by to jednání dodalo na významu.
Trump dříve na své síti Truth Social po telefonátu s Putinem oznámil, že Ukrajina a Rusko okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi a Trump se snaží vyjednat příměří.
Ale vypracovat memorandum o mírové dohodě a příměří bude obtížné, připustil Peskov. „Návrhy bude formulovat jak ruská, tak ukrajinská strana. Tyto návrhy si vymění a poté se uskuteční složitá jednání kvůli vypracování společného textu. Žádné termíny nejsou a ani nemohou být. Je jasné, že všichni chtějí, aby se to stalo co nejrychleji, ale ďábel tkví v detailech,“ řekl mluvčí podle agentury RIA Novosti.
„Je pochopitelné, že USA mají zájem o co nejrychlejší dosažení výsledků. Hovořil o tom i prezident Trump. Prezident Putin sdílí tento názor. Všichni mají zájem na co nejrychlejším urovnání. My máme v prvém řadě zájem o co nejrychlejší urovnání cestou odstranění základních příčin tohoto konfliktu,“ prohlásil mluvčí Kremlu podle agentury TASS.
„Vladimir Putin ví, jak jednat s Donaldem Trumpem,“ napsal o telefonátu obou prezidentů ruský list Kommersant a dodal, že ruskému prezidentovi se opět podařilo získat čas na jednání s Ukrajinou, tentokráte na přípravu memoranda.
Moskva za „základní příčiny“ války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení ukrajinského proruského režimu. Putin v únoru 2022 při oznámení začátku „speciální vojenské operace“, jak Kreml svou vojenskou agresi vůči sousední zemi označuje, bez bližších podrobností hovořil také o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.
