Článek
„Představujeme tu (návrh) rezoluce, která říká, že pokud Rusko nebo Bělorusko odpálí jaderné zařízení na Ukrajině ve snaze zastavit protiofenzivu nebo zlomit ukrajinský lid, měl by takový útok být považovaný za útok na NATO,“ oznámil Graham na tiskové konferenci.
Odpálení jaderného zařízení na Ukrajině (včetně záměrného poškození Rusy okupované jaderné elektrárny) by podle něj vedlo k zamoření značné části Evropy včetně amerických spojenců v NATO. A právě to by mělo stačit k aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy, na které stojí Severoatlantická aliance a její kolektivní obrana.
🚨US Senators @LindseyGrahamSC (R) and @SenBlumenthal (D) introduced a bipartisan resolution declaring Russia's use of nuclear weapons or destruction of the occupied Zaporizhia Nuclear Powerplant in Ukraine to be an attack on NATO requiring the invocation of NATO Article 5. ✊ pic.twitter.com/p5Tx9WGU0K
— Igor Sushko (@igorsushko) June 22, 2023
Jeden za všechny, všichni za jednoho
Článek 5 v mušketýrském duchu jeden za všechny a všichni za jednoho říká, že ozbrojený útok na jakéhokoliv člena NATO bude považován za útok proti všem.
Aby mohl být článek 5 aktivován, musí existovat důkazy, že útok na území postiženého státu skutečně pochází ze zahraničí. Dotčený stát pak požádá o uplatnění článku 5. Žádost posoudí Severoatlantická rada, ve které každý z členů reprezentuje jeden jeho zástupce (v případě ČR velvyslanec Jakub Landovský). Tato rada rozhoduje jednomyslně, ale to neznamená, že se do případné odpovědi musí zapojit všechny členské státy.
Každá členská země pak podnikne společnou nebo individuální akci, kterou považuje za nutnou k udržení bezpečnosti na území NATO. Článek tedy dává účastníkům široký prostor k tomu, jaké síly využít a v jaké míře. Neznamená to automaticky vstup zemí NATO do ozbrojeného konfliktu.
Zelenskyj varuje svět: Rusové zvažují teroristický útok na Záporožskou elektrárnu s únikem radiace
