Článek
Cherson je každý den terčem ruských útoků, mnoho lidí zůstává bez elektřiny, vody a tepla. Jaká je situace ve městě nyní?
Bezpečnostní situace v Chersonské oblasti zůstává mimořádně obtížná. Od osvobození pravobřežní části Rusové vystřelili na oblast přibližně 700 tisíc granátů, z toho 235 tisíc v loňském roce. Tyto útoky si vyžádaly 1055 obětí, včetně 18 dětí. Dalších 6644 lidí, z toho 207 dětí, bylo zraněno.
Ruská armáda téměř denně útočí na naši kritickou infrastrukturu. Museli jsme proto v našem regionu udělat hodně práce, aby dnes lidé měli světlo, teplo, vodu a plyn. Naše zařízení zajišťující základní životní potřeby mají fyzickou ochranu a jsou vybavena podzemními záložními sítěmi. V případě výpadku proudu jsou připraveny alternativní zdroje energie – výkonné generátory a solární stanice.
Jak se vám to podařilo zajistit?
Velké poděkování patří vojákům, kteří tato zařízení chrání a během prací zajišťují bezpečnost opravárenských týmů. Zvláštní roli hrají také pohotovostní a opravárenské služby. Energetici obnovují elektrická vedení i pod palbou. Technické služby zprovozňují kotelny po zásazích a opravují poškozené vodovodní potrubí. Plynaři zase opravují potrubí, aby měli lidé ve svých domovech přívod plynu.
Díky této systematické práci nyní energetický systém regionu často funguje stabilněji než v některých týlových oblastech. Je to výsledek neustálého výcviku, ochrany a koordinované práce všech složek.
Jak region pomáhá lidem v takto chladném počasí?
Na tuto topnou sezónu jsme se začali připravovat ihned po skončení té předchozí. Uvědomovali jsme si totiž, že se Rusové znovu pokusí uvrhnout náš region do zimy a tmy.
Nejdůležitější je ochrana kritické infrastruktury. Kdybychom se na to nezaměřili, Rusové by naše energetická zařízení už dávno zničili a region by zůstal bez tepla a světla. Dnes má teplo téměř celé město – navzdory četným útokům na teplárnu, která byla jednou zasažena asi stokrát během jediného dne.
Důležitá je však také pomoc obyvatelstvu. Společně s mezinárodními partnery jsme zorganizovali distribuci topných materiálů nebo finančních prostředků na jejich nákup. Takovou podporu obdrželo přibližně 41 a půl tisíce rodin. Navíc v době, kdy byl provoz chersonské teplárny kvůli masivním ruským útokům pozastaven, jsme těm obyvatelům města, jejichž domovy zůstaly bez tepla, poskytli elektrická a plynová topidla.
K dispozici jsou také body nezlomnosti a vytápěcí místa vybavená generátory, horkovzdušnými agregáty, záložními zdroji energie a vším potřebným, co lidé k překonání potíží souvisejících s chladným počasím nutně potřebují.
Dostala se do Chersonské oblasti také mezinárodní pomoc, například české generátory? Česko je blízkým spojencem Ukrajiny. Jaká spolupráce byla navázána mezi Chersonskou oblastí a Prahou?
Mezinárodní partneři silně podporují energetický sektor Chersonské oblasti. Díky této spolupráci získáváme vybavení, které umožňuje fungování sociální a kritické infrastruktury i během výpadků.
Zejména ve spolupráci s českými partnery získaly naše nemocnice autonomní zdroje energie a potřebné vybavení. V současných podmínkách to přímo ovlivňuje schopnost poskytovat zdravotní péči a zachraňovat životy.
V loňském roce jsme ve spolupráci s vládou České republiky a legendárním hokejistou Dominikem Haškem realizovali důležitý projekt. V Česku se konal tréninkový kemp pro mladé chersonské hokejisty. Tato cesta jim dala možnost trénovat ve špičkových podmínkách, získat nové zkušenosti a motivaci pokračovat dál.
A vidíme potenciál pro další rozvoj spolupráce s Českou republikou. Především jde o oblast energetiky, zemědělství, infrastruktury a vzdělávacích projektů. Společný zájem o obnovitelné zdroje energie, moderní zemědělské technologie a rozvoj infrastruktury vytváří dobrý základ pro prohloubení partnerství.
Hned na druhé straně řeky jsou ruští vojáci. Jak vypadá frontová linie? Snaží se řeku překročit?
Chersonskou oblastí dnes prochází frontová linie dlouhá více než 250 kilometrů. Na první pohled může působit staticky, to však neznamená, že zde neprobíhají bojové akce.
Téměř každý den zaznamenáváme pokusy okupantů o útočné operace. Nepřítel se snaží vytlačit naše vojáky z pozic na levém břehu řeky Dněpr. Ukrajinští obránci pak přirozeně kladou odpor – každý pokus o postup je mařen. Nepřátelská živá síla i vojenská technika jsou likvidovány.
Rusové se přímo v Chersonu soustředí na útoky na civilní obyvatelstvo, vy sami tomu říkáte „lidské safari“. Jaké pokyny dostávají lidé, aby se jim vyhnuli a jak časté tyto útoky jsou?
Drony v rukou ruské armády nadále představují zbraň vraždění a teroru. V Chersonské oblasti je cílem okupantů každý, kdo se pohybuje. Mohou to být důchodci jdoucí na trh, děti na procházce nebo sanitka spěchající k zásahu.
Intenzita útoků je mimořádně vysoká. Jen v roce 2025 vypustili okupanti v Chersonské oblasti 97 tisíc útočných dronů. V loňském roce zemřelo v důsledku ruského „dronového safari“ 130 lidí, včetně tří dětí. Dalších 1 195 osob, z toho 17 dětí, bylo zraněno. Téměř každá druhá oběť v loňském roce byla napadena z bezpilotního letounu.
Proto je boj proti dronovým útokům naší prioritou. Využíváme k tomu řadu prostředků: elektronické systémy, mobilní obranné týmy a fyzickou ochranu kritické infrastruktury. Ze zřejmých důvodů nemohu sdílet všechny podrobnosti, ale Chersonská oblast nyní vykazuje nejlepší obranu proti nepřátelským bezpilotním prostředkům ze všech frontových regionů Ukrajiny.
Díky neustálému zdokonalování a odvážným rozhodnutím se nám v loňském roce podařilo zničit 93 tisíc ruských útočných dronů – tedy 96 % z jejich celkového počtu.
Naše protiopatření fungují. Rusové to vidí, a proto nyní stupňují používání dronů typu „Molnija“ a dronů s optickým vláknem. My na to reagujeme přizpůsobováním obranného systému novým podmínkám. Děje se to neustále, protože moderní válka je především bojem technologií.
Chci však zdůraznit, že neexistuje žádná zázračná pilulka, deštník ani univerzální štít, který by dokázal zajistit stoprocentní ochranu před dronovými útoky – a to ani u nás, ani v jiných, technologicky nejvyspělejších zemích.
Zmínil jste, že Rusové útočí i na sanitky. Jde o cílené útoky?
Ruští okupanti na lékaře, kteří zachraňují životy našich lidí, útočí záměrně. V regionu prakticky neexistuje zdravotnické zařízení, které by nebylo zasaženo útoky. A některé naše nemocnice mají za sebou už desítky ruských útoků.
Během války zahynulo v Chersonské oblasti v důsledku ruských útoků 32 lékařů, dalších 180 jich bylo zraněno. Zvlášť nepřítel cíleně „loví“ sanitky. Drony pronásledují vozidla záchranné služby, nebo okupanti opakovaně ostřelují místa, kde zdravotníci poskytují pomoc zraněným. Tyto útoky poškodily 54 vozidel záchranné služby, šest pracovníků záchranky bylo zabito a dalších 60 utrpělo zranění.
V podmínkách neustálého teroru je pro nás v oblasti zdravotnictví klíčová bezpečnost. Proto budujeme „podzemní nemocnice“. V současnosti jich funguje 14: provádějí se tam operace, léčí se pacienti, poskytuje se rehabilitace, rodí se děti a lidé tam darují krev. V této práci pokračujeme a v současnosti vybavujeme dalších 12 takových zdravotnických prostor, aby měli obyvatelé přístup k péči i pod ostřelováním.
Jak v Chersonské oblasti funguje školství?
V samotném Chersonu se pro děti v bezpečných krytech konají workshopy, semináře, vzdělávací a zábavní akce a dokonce i sportovní tréninky. Nelze to však nazvat plnohodnotným vzdělávacím procesem. V bezpečnějších komunitách regionu už funguje smíšená forma výuky. V současnosti je zde pět škol a jedna mateřská škola, které jsou vybavené kryty. Vzdělává se tam téměř 570 dětí.
Ještě v tomto čtvrtletí plánujeme zahájit kombinovanou výuku na dalších třech školách. Kryty jsme tam vybudovali v loňském roce a nyní se dokončuje potřebná dokumentace. Pracujeme na tom, aby mohlo ještě více dětí v regionu studovat bezpečně ve školních lavicích. Proto nyní probíhá výstavba dalších sedmi krytů ve vzdělávacích institucích regionu.
Pokud jde o obnovu regionu, probíhá už nyní, nebo čekáte na konec války?
Rozsah škod v Chersonské oblasti je obrovský. V důsledku neustálého ruského ostřelování bylo v regionu již poškozeno nebo zničeno přibližně 41 tisíc civilních objektů. A toto číslo každým dnem roste.
Plnohodnotná válka trvá téměř čtyři roky. A po celou tu dobu lidé potřebují někde bydlet, využívat služby, jako je zdravotní péče, vzdělávání… Proto nemůžeme obnovu odkládat na později.
Rekonstrukce tedy již probíhá. K dnešnímu dni bylo v regionu obnoveno 7 260 civilních objektů. Mezi nimi je 43 bytových domů, 6 855 soukromých domů, 14 vzdělávacích institucí, 25 zdravotnických zařízení, osm administrativních budov a přibližně 300 objektů kritické infrastruktury.
Obnovujete i místa blízká frontové linii?
Pracujeme v relativně bezpečných komunitách – ve vzdálenosti více než 30 kilometrů od linie bojů. Obnovovat blíže by znamenalo vystavit nebezpečí lidi i techniku, protože nepřítel může kdykoli udeřit drony nebo dělostřelectvem. Navíc by to bylo iracionální – obnovený objekt by se mohl znovu stát terčem útoku.
Proto je v komunitách na frontové linii kladen důraz na něco jiného – na rychlou reakci po ostřelování. Technické služby zabezpečují rozbitá okna a dveře, opravují střechy a odstraňují škody tak, aby lidé mohli zůstat ve svých domovech.
