Článek
Sociální sítě v pátek a o víkendu zaplavily četné záběry oblačného útvaru, který se nacházel nad Děčínským Sněžníkem. O videozáznam nevšedního jevu se s redakcí Novinek podělil pan Petr Dvořák z Děčína.
,,V 15:18 jsem vykoukl z okna v ulici na Valech v Děčíně, odkud jsem při pohledu na západ viděl tento jev připomínající tornádo," uvedl autor ke svému videu.
Pro vývoj slabších tornád v pátek panovaly ideální podmínky. Po předchozím dešti se ve spodních vrstvách držela vysoká vlhkost vzduchu v kombinaci se zvýšeným střihem větru. Ve spodní hladině atmosféry mezi zemským povrchem a výškou jednoho kilometru vítr výrazně měnil rychlost i směr, což napomáhalo k tvorbě vzdušných vírů. V neposlední řadě byl v atmosféře i dostatek energie pro vzestupné pohyby vzduchu.
Vhodné podmínky pro tvorbu vzdušných vírů se ukázaly i na Českolipsku, kde se objevila menší tromba. Zde se však jednalo o neškodný vír, který nedosáhl zemského povrchu.
Původně se objevily úvahy, že se jednalo pouze o oblačnou zvláštnost typu pannus, která je známější pod anglickým názvem scud cloud.
Tento cárovitý oblak je obvykle spojený s bouřkovou oblačností. Bouřka si do své základny z okolí nasává vlhký a teplý vzduch, který při vysoké přízemní vlhkosti kondenzuje často i těsně nad terénem (často nad lesem) a následně stoupá vzhůru, avšak bez zřetelné rotace.
Na místě jsou škody
Vzhledem ke zřetelné rotaci útvaru na mnoha dostupných videozáznamech a četným fotografiím, na nichž jsou v úzkém pásu děčínské čtvrti Bynov a bezprostředním okolí zdokumentované popadané větve i poškozené stromy, je ale ve hře spíš běsnění vzdušného víru.
Oficiální potvrzení jevu od meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu a výsledky terénního průzkumu škod budou známy v následujících dnech.
Radarová data potvrdila rotaci
Buňka, která byla zodpovědná za větrný jev na Děčínsku, začala vznikat kolem 15:05 v oblasti Ostrova, tedy v Krušných horách. Na radarových snímcích z radaru Brdy za použití Open Data Serveru ČHMÚ jsou informace neprůkazné. Vidíme jen, že buňka postupovala od severozápadu od hor směrem k Děčínu.
Zajímavější situace je ale pohledem radaru Dresden, který spadá pod německou meteorologickou službu DWD. Na veřejně dostupných snímcích po jejich zpracování je možné vidět na produktu radial velocity slabší rotaci, která vznikla prakticky okamžitě po vzniku buňky samotné. První náznak vidíme už kolem 15:15. Rotace byla slabě viditelná až do 15:31 v oblastech pod Děčínem.
Vzhledem k mnoha videím, která zachycují jev, jeho turbulenci a rychlosti nasávání, šlo pravděpodobně o velmi slabé a krátce žijící tornádo.
Mix radarových snímků v čase 15:15 (13:15 UTC). Zobrazuje průřez bouřkovou buňkou v jednotlivých vrstvách. Produkt na spodní liště zachycuje slabší rotaci. Ta se zobrazuje protichůdnými pohyby větrných mas, tedy zelenou oblastí obklopenou červenými odstíny. (Rozdíly proudění od/k radaru jsou 2D vyjádřením proudění vzduchu v atmosféře).
V jeho vzniku hrály pravděpodobně roli i nedaleké hory a zalesněný terén. Na procházející bouřce nebyly pozorovány další typické znaky, například wall cloud (snížená oblast základny bouřkového oblaku, která vykazuje rotaci). Radarově detekovaná rotace a chování bouřek v oblasti, kde došlo k jejich rozdělení mezi obcí Jílové a Bynovem, to vše potvrzuje ustálené charakteristiky podobných krátce žijících větrných jevů. Podobný jev, který vykazoval shodné radarové charakteristiky, se vyskytl před dvěma lety na začátku května v Ústí nad Labem.
