Článek
„Pro tento útok orkové použili nejméně jednu střelu Ch-55 ze svého jaderného arzenálu, odšroubovali jadernou hlavici a nahradili ji prázdnou, než ji vypálili na Ukrajinu,“ uvedlo ukrajinské středisko pro strategickou komunikaci ve zprávě, v níž Rusy posměšně označilo za orky (skřeti z knih J. R. R. Tolkiena). Podle materiálu to mohlo být způsobeno nedbalostí či nedostatkem konvenčních střel s plochou dráhou letu Ch-555, od kterých jsou Ch-55 odvozené.
„Je tu možnost, že Ruské federaci docházejí konvenční střely Ch-555, místo nichž se používají Ch-55,“ uvedlo středisko a spekulovalo, proč střela nenesla žádnou nálož, ani konvenční. „Jestliže byla jaderná hlavice odmontována, znamená to, že ruští vojáci zapomněli namontovat konvenční hlavici? A jestli byla jaderná hlavice odmontována, kde je nyní?“ ptají se autoři zprávy.
This is a 🇷🇺 Kh-55 missile shot down by the 🇺🇦 Air defense...
— Dr_Mikey🇺🇸 💙💛 NAFO ( NATO) (@DrMikey13) November 18, 2022
It belongs to the 🇷🇺 Nuclear Arsenal...(!)
No nuclear warhead inside, tho...WHY??? 🤔
The Russians unscrewed the nuke and replaced it w/ a dummy and a conventional explosive
THIS MEANS 🇷🇺 IS RUNNING OUT OF MISSILES pic.twitter.com/GvS5xUHZYh
Tyto spekulace jsou sice působivé, ale pomíjejí fakt, že nosičů je vždy více než samotných hlavic. Zpráva však nabízí i další možné vysvětlení – že střela bez hlavice sloužila jako klamný cíl. V tomto případě pak svůj účel splnila.
Při čtvrtečním útoku na Kyjev byly podle sdělení ukrajinské armády zničeny čtyři střely různých typů a pět dronů z Íránu.
#Ukraine: A Russian cruise missile (Kh-101/Kh-55) was shot down by Ukrainian Air Defense systems over #Kyiv today. pic.twitter.com/kiHiTvLDh0
— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) November 15, 2022
Vývoj střely Ch-55 poháněné proudovým motorem začal už v šedesátých letech a prvních testů se dočkala v první polovině sedmdesátých let. Byl uspíšen, když se objevily informace o americké střele AGM-86 ALCM. Obě tyto střely – americká i sovětská – byly zařazeny do výzbroje v první polovině osmdesátých let. Verze Ch-55SM s prodlouženým doletem z 2500 km na 3000 km pak v roce 1987.
Po konci studené války se Rusko zaměřilo na vývoj odvozené střely Ch-555 upravené pro nesení konvenční hlavice a vybavené přesnějším naváděcím systémem. Byla poháněna ukrajinským motorem z továrny Motor Syč. Postupně se ale přešlo na výrobu novějších a větších střel Ch-101 a Ch-102 s ruským motorem a s doletem až 5000 km, které se hůř detekují radarem. Pokud se spolu vypustí jak Ch-101, tak Ch-55, je pravděpodobnější, že se systémy protivzdušné obrany zaměří na Ch-55.
Všechny tyto střely jsou podzvukové s rychlostí okolo 700 km/h.