Hlavní obsah

Rusové už válku na moři prohráli, tvrdí analytik

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hostem podcastu Zbytečná válka je vojenský analytik a redaktor časopisu CZ Defence Tomáš Kolařík, který na přelomu jara a léta strávil dva měsíce na Ukrajině. S bývalým ženistou mluvil redaktor Novinek.cz Alex Švamberk o útoku na sevastopolský přístav, překračování širokých řek i nebezpečí přehrad.

Dalším hostem podcastu Zbytečná válka byl Tomáš KolaříkVideo: Novinky

 
Článek
V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:
  • Útok na lodě v sevastopolském přístavu (0:31)
  • Vývoz obilí (7:30)
  • Dodávky britských minolovek (13:20)
  • Boj o Cherson (22:02)
  • Důvody pro odpálení hráze přehrady (28:35)

Oba se věnovali nejprve útoku na ruské lodě v přístavu Sevastopol a přirovnali ho k útokům miniponorek z dob druhé světové války. „Z mého pohledu to byl legitimní cíl,“ řekl Kolařík a zdůvodnil to tím, že právě z lodí se vypalovaly střely na ukrajinské území.

„Útok dálkově řízených člunů je unikátní,“ dodal a zmínil: „Poprvé se objevily na konci srpna, kdy byl jeden vyplaven na pobřeží Krymu, a později se spekulovalo, jestli nebyly také použity při útoku na Krymský most. Je překvapivé, že ruská strana nedokázala detekovat tyto čluny před samotným útokem.“

Švamberk upozornil, že Rusové sice přiznali lehké škody na hrázi a na jedné minolovce, ale současně tvrdli, že všechny drony zničili a čluny buď zničili, nebo skončily na břehu.

Z videí, která byla analyzována, se zdá, že byla poškozena současná vlajková loď Černomořské flotily. Rozsah poškození není znám. Podle posledních snímků je loď Admiral Makarov ukotvena v přístavu Sevastopol.“

Kolařík zmínil, jak se vyvíjela situace pro ruské námořnictvo: „Zatímco na začátku války se odvážila ruská flotila na dohled od Oděsy  zahájit blokádu ukrajinských přístavů, tak po potopení křižníku Moskva se začali postupně stahovat a dneska se už obávají vyplout, pokud odpalují rakety, tak z pobřežních vod u Sevastopolu.“

„Rusové si velmi snaží chránit flotilu, což se jim nyní evidentně nepodařilo. Nedávno evakuovali ponorky do Novorossijsku. Když to řeknu obecně, tak Rusové už válku na moři prohráli.“

Podle něj to způsobila zastaralost ruské flotily i chybné rozhodnutí před začátkem invaze neposílit Černomořskou flotilu. Problémem je, že Bosporskou úžinu kontroluje Turecko, které má právo rozhodnout, jaké vojenské lodě do Černého moře vpustí.

U Sevastopolu útočil roj dronů a dosud neznámých plavidel bez posádky

Válka na Ukrajině

Kolařík zmínil i to, že Turecko a OSN navzdory tomu, že Rusko dočasně vypovědělo smlouvu o vývozu obilí, lodě s obilím na moře poslaly, a Moskva nezasáhla.

Foto: Tomáš Kolařík

Varování před minami v Oděse

Oba se shodli, že největším problémem je zaminování Černého moře. „Zaminování je strašák, který zneužila ruská strana nyní, když řekla, že byla poškozena jejich minolovka, a proto musí dohodu pozastavit.“ Ukrajina navíc má nyní jen jednu minolovku, Kolařík ale upozornil, že Británie by měla dodat na Ukrajinu dvě své minolovky třídy Sandown.

Foto: Ukrajinské ministerstvo obrany

Britská minolovka třídy Sandown

Rusové mohou Cherson zcela zničit

Oba se poté věnovali ukrajinským snahám osvobodit Cherson, jenž leží na rozdíl od většiny Chersonské oblasti na západním břehu Dněpru: „Pro Rusy se stalo rychlé dobytí Chersonu určitou pastí,“ uvedl Kolařík a vysvětlil proč: „Ukrajinci od dodání raketometů HIMARS efektivně ostřelují všechny mosty a situace je pro Rusy dlouhodobě neudržitelná. Zatímco Antonivský most a železniční most u Chersonu jsou zcela nepoužitelné, na přehradě Nová Kachovka Rusové zcela zasypali plavební komoru a vytvořili nezničitelné přemostění ze štěrku.“

Útok na pontonový most

Kolařík upozornil, že pontonové mosty jsou také ničeny palbou ukrajinského dělostřelectva: „Proto se Rusové nyní soustředí na vybudování přívozů z pontonových dílců, protože se na ně hůř střílí.“

Kolařík se domnívá, že obyvatelé jsou evakuováni, protože je nejsou schopni zásobovat: „Myslím si, že bitva o Cherson nebude tak rychlá. Pokud se Rusové rozhodnou, tak v Chersonu nebude kámen na kameni.“

Odpálení hráze

„Jednou z možností, jak by mohli Rusové ústup krýt, je odpálením části hráze přehrady Nová Kachovka,“ uvedl Kolařík a dodal, že by to nebylo snadné. „Ta přehrada je velice robustní, byla stavěna za Sovětského svazu a byla stavěna, aby odolala i západnímu raketovému útoku.“

Kolařík zmínil, že vytvoření rozsáhlých záplav by nebylo snadné. „Rusové by museli odpálit celou hráz naráz, což by si vyžádalo obrovské množství výbušnin. Já si spíš myslím, že by se Rusové nesnažili odpálit celou přehradu, aby vytvořili šestimetrovou přívalovou vlnu, ale poškodit výpusti, takže by z ní nekontrolovatelně unikalo velké množství vody a navýšili by hladinu Dněpru o dva tři metry.“

To by podle něj umožnilo Rusům zabránit Ukrajincům hladce překročit řeku. „Pokud by se Ukrajincům podařilo překonat Dněpr, tak by hrozil podobný scénář hroucení obrany, jaký jsme viděli v Charkovské oblasti, a obávám se, že se Rusové z této velké prohry poučili.“

Reklama

Výběr článků

Načítám