Článek
Naprostou většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda. V loňském roce tam kvůli ruským útokům podle ní zahynulo nejméně 2395 lidí a dalších 11 751 bylo zraněno, což představuje 97 procent všech loni evidovaných obětí.
Celkový počet zabitých a zraněných civilistů v loňském roce byl o 31 procent vyšší než v roce 2024, kdy mise OSN ověřila 2088 zabitých a 9138 zraněných. A o 70 procent vyšší než v roce 2023, kdy pracovníci mise ověřili 1974 zabitých a 6651 zraněných.
Mise zároveň dlouhodobě upozorňuje, že skutečný počet obětí bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje, že nemohla ověřit a započítat všechny hlášené oběti, zejména hned po začátku ruské invaze a v některých městech, jako je třeba ukrajinský Mariupol, o který svedly obě země těžké boje na začátku války. Toto město nyní okupují Rusové.
„Nárůst civilních obětí o 31 procent ve srovnání s rokem 2024 představuje výrazné zhoršení v ochraně civilistů,“ uvedla vedoucí HRMMU Danielle Bellová. „Naše monitorování ukazuje, že tento nárůst nezpůsobily pouze intenzivnější boje podél frontové linie, ale také rozšířenější používání zbraní dlouhého doletu, které vystavilo civilisty v celé zemi zvýšenému riziku,“ dodala.
Zbraně dlouhého doletu v podobě střel a bezpilotních letounů mají podle HRMMU v loňském roce na Ukrajině na svědomí 35 procent civilních obětí - zabily 682 lidí a 4443 jich zranily. To představuje nárůst o 65 procent ve srovnání s rokem předešlým, kdy zabily 531 lidí a 2569 jich zranily, podotkla mise. Podle HRMMU se loni - oproti předloňskému roku - zvýšil také počet obětí útoků dronů krátkého doletu, a to o 120 procent. V roce 2025 tyto útoky zabily 577 lidí a 3288 jich zranily, o rok dříve připravily o život 226 civilistů a 1528 jich zranily.
