Článek
Od 1. do 16. prosince 2025 ruské jednotky pronikly nebo se infiltrovaly na území o rozloze 276,4 kilometru čtverečního. Od 17. do 31. prosince to už bylo jen 89 km2 a od 1. do 13. ledna pak 73,8 km2.
Průměrné ruské sedmidenní zisky území byly na vrcholu 1. a 2. prosince. Od té doby neustále klesaly, uvedl ISW.
Podle analytiků to souvisí především se změnami počasí. Jakmile se rozptýlila hustá podzimní mlha, malé pěší skupiny, které Rusko prioritně využívá, se v ní nemohly schovat. Nad frontou se tak opět objevily drony. Mráz také ztěžuje postup pěších jednotek, které nevyužívají motorizované prostředky.
Vysoké tempo postupu v listopadu, zejména na jeho konci, mohlo pak podle institutu souviset se snahou dosáhnout do konce roku vytýčených cílů postupu.
Vytvořit dojem tlaku
Menší zisky však neznamenají, že by Rusko polevilo v útocích. Soustředí se především na klidnější oblasti na severovýchodě Ukrajiny při státní hranici.
Ruské ministerstvo obrany ve středu oznámilo podle TASSu, že dobylo Komarivku asi 90 km severozápadně od města Sumy a 67 km severně od největšího ruského výběžku v Sumské oblasti. Rusko to označilo za součást svého úsilí vytvořit u státní hranice nárazníkovou zónu, aby Ukrajinci nemohli ostřelovat území Ruské federace.
Analytici z ISW nebyli schopni obsazení Komarivky potvrdit.
Rusko se od konce prosince soustřeďuje na útoky při hranicích, když zabralo Hrabovske a postoupilo v Sotnyckém Kozačku severozápadně od Charkova. Těmito útoky chce agresor vyvolat dojem, že Ukrajinci nejsou schopni kontrolovat příhraniční oblasti.
I když Rusko tvrdí, že jde o další ofenzívu, ISW uvádí, že si Rusko ještě v Sumské a Charkovské oblasti nevytvořilo podmínky pro velkou ofenzívu, takže se o ni nemůže jednat. Fronta u Komarivky od roku 2022 spala a nic nenasvědčuje, že by výpad byl předzvěstí nového výpadu ze severu. Agresor tam nepodniká ani velké vzdušné útoky, které by oslabily pozice obránců v zájmu pozemních útoků, jako tomu bylo u Pokrovsku nebo Huljajpole. Ani tam nesoustředilo dost jednotek pro takový útok.
Chtivé ruské oči
Rusko si kromě ukrajinských území, která prohlásilo za své, dál dělá nároky i na další části Ukrajiny. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval, že se ruské plány se netýkají jen Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti a Krymu, ale že případná mírová dohoda musí vyřešit i „osud lidí v Novorusku“.
Jeho součástí jsou podle Moskvy i Charkovská, Dněpropetrovská, Mykolajivská a Oděská oblast. Oděsu Kreml opakovaně označuje za ruské město.
Lavrov také ve středu řekl, že je Moskva ochotná jednat s Evropou, ale rovnou odmítl rozhovory o trvalém nebo šedesátidenním příměří, které požadoval ukrajinský prezident, aby se mohly konat volby, po nichž volalo i Rusko.
Lavrov na tiskové konferenci, kde vystoupil spolu s namibijskou ministryní, namítl, že by příměří umožnilo Západu více podporovat Ukrajinu: „Když říkají, že kromě příměří je všechno ostatní vedlejší, je jasné, o čem mluví. Jde o to vyjednat další čas na podporu kyjevského režimu, aby byla zachována jeho podstata. Všechny iniciativy projednávané Evropou směřují pouze k tomu, aby v části Ukrajiny zůstal zachován současný nacistický režim, poslušně plnící vůli Západu, především vůli Evropské unie a NATO Bruselu.“
Člen obranného výboru ruské Státní dumy Andrej Kolesnik prohlásil, že Rusko je otevřené jednání s Evropou pouze o „něčem hmatatelném“, a ne o „nesmyslných, formálních dokumentech“. Řekl, že Evropa musí nabízet přístupy, o kterých může Rusko „alespoň diskutovat“.
