Článek
V červnu výrazně zpomalil v Rusku meziroční růst cen, což naznačuje první úspěch v boji s inflací, napsal Bloomberg. Klesly také náklady na obsluhu dluhu. Podle Centrální banky k poklesu červnové hodnoty výrazně přispěl silný rubl. Ten snížil náklady na dovoz a vstupní náklady do výroby, což se odrazilo i v cenách. Levněji se nakupují z ciziny strojní zařízení i elektronika.
Silnější rubl snižuje dopad západních sankcí, protože tzv. paralelní importy přes další země nejsou tak nákladné.
Ruská národní banka přesto nezměnila odhad letošní roční inflace, který zůstává na devíti procentech. Dodala však, že bude-li stávající trend pokračovat, mohlo se někdy v roce 2026 dosáhnout cíle inflace ve výši čtyř procent.
Investoři očekávají, že by se dále mohla snížit základní úroková sazba. Ta už byla v červnu snížena z 21 na 20 procent. Další pokles na nebo dokonce pod 18 procent očekávají mezi srpnem a říjnem. Nabiullinová však nevyloučila, že se nesníží.
Centrální banka však zůstává opatrná, upozornila na dva rizikové faktory. Může odeznít efekt dosavadního posilování rublu, které pomohlo v červnu zpomalit růst cen, ale také pokračující růst nákladů na služby, což je spojeno s nedostatkem pracovních sil.
Velké množství mužů v produktivním věku skončilo v armádě a chybějí v průmyslu. Navíc na frontu odešli především lidé z chudších oblastí a ti vykonávající hůře placené práce. Často je přilákaly vysoké vstupní bonusy.
Ekonomickou stabilitu ohrožují i vysoké platy vojáků. Vyšší platy nabízejí i podniky obranného průmyslu a chybějí lidé ve službách, kde se růst cen nedaří krotit. Brzdí to i růst HDP.
Toxické úvěry zatěžují ruské banky
Agentura Bloomberg také zveřejnila obavy šéfů velkých ruských bank z rostoucího počtu úvěrů, které jsou spláceny buď pozdě, nebo vůbec. Bloomberg uvedl 17. července, že vrcholoví manažeři „některých největších ruských bank“ soukromě probírali možnost požádat o státní záchranný balíček, pokud bude míra nesplácených nebo pozdě splácených úvěrů stoupat. Mohli by jej potřebovat už v příštích 12 měsících.
Podle Bloombergu stoupl letos počet nesplácených firemních úvěrů asi o procento a mohl by ze současných čtyř procent z 1. dubna 2025 v portfoliu stoupnout až na šest nebo sedm. Ještě horší je situace u spotřebitelských úvěrů, kde ty, které jsou nesplácené nebo prodlení činí více než 90 dní, představují 10,5 procenta.
„Je jasné, že to nebude snadné,“ řekl výkonný ředitel státní Sberbank German Gref. Sberbank je největší ruský poskytovatel úvěrů. Banka VTB uvedla, že v květnu dosáhl počet nesplácených úvěrů pěti procent a činí 377 bilionů rublů (100 bilionů korun). Zástupce jejího ředitele Dmitrij Pjanov ruskému listu Vedomosti řekl 1. července, že počet špatných úvěrů by mohl v roce 2026 dosáhnout šesti až sedmi procent, i když je to méně než osm až deset procent z let 2014 až 2016.
Riziko špatných úvěrů narůstá s tím, jak se rozvíjí vojenskoprůmyslový komplex. Bez velkých investic se neobejde a pokles základní úrokové sazby zvýší počet zájemců o půjčky.
Podle Bloombergu tři velcí ruští kreditoři by se mohli dostat do situace, kdy budou potřebovat finanční prostředky z nesplácených úvěrů v podobě nějakého záchranného balíčku. Ruská centrální banka jim doporučila, aby se zaměřili na restrukturalizaci úvěrů.
Centrální banka se zřejmě chce vyhnout situaci, kdy by musela zachraňovat velké banky, což by mohlo způsobit problémy s likviditou, i když Nabiullinová tvrdí v článku RIA Novosti, že jí má Rusko dost a kapitálové rezervy jeho bankovního systému dosahují 8 trilionů rublů (102 bilionů dolarů, dva triliony korun). Ohledně nedostatku rezerv uvedla: „Jako orgán, který dohlíží na banky, s plnou odpovědností říkám, že tyto obavy jsou naprosto nepodložené.“
Záchrany bank nebo dokonce krach některé z těch velkých by mohly rozkolísat ruské trhy a ekonomiku. Mohl by nastat i dominový efekt, kdy by lidé vybírali úspory a snažili se je směnit za devizy.
